Ovoce
Charakteristika ovoce
Ovoce jsou sladké jedlé plody, plodenství nebo semena pěstěných i planě rostoucích rostlin,
nejčastěji dřevin, a patří zcela oprávněně celoročně k důležitým potravinám ochranným.
Do oběhu se uvádí hned po sklizni nebo po určité době skladování v původním syrovém stavu.
Složení ovoce
- čerstvé ovoce obsahuje 80 - 90% vody
- příjemně osvěžuje přítomností aromatických látek a ovocných kyselin (např. jablečné nebo citronové)
- některé druhy ovoce obsahují dost glycidů (hlavně ovocného a hroznového cukru) – v sušeném stavu mnohem více
- v některém ovoci jsou zastoupeny pektiny (látky cukerné povahy), které mírní kyselou chuť a mají želírovací schopnost
- obsahují i buničinu neboli celulózu, díky níž syrové ovoce snadno přijímá vodu a bobtná, což může vést k zažívacím potížím
Po zelenině je ovoce nejbohatší zdroj vitamínů,
proto zařazujeme na prvé místo čerstvé ovoce podávané v syrovém stavu a čerstvé ovocné šťávy.
Některé vitamíny jsou pouze pod slupkou, a proto ovoce před požíváním zbytečně neloupeme,
pouze omýváme zdravotně nezávadnou tekoucí pitnou vodou.
Některé druhy ovoce jsou také zdrojem rostlinných tuků (např. olivy, mandle, mák).
Přítomné silice (aromatické látky) se využívají také v kosmetice.
Druhy ovoce
Zelenina
Charakteristika zeleniny
Zeleninou jsou označovány jedlé části rostlin. Mezi zeleninu ale nepatří plodiny s přesnějším zařazením jako obiloviny a luštěniny.
U některých druhů je sporné, zda jde ovoce nebo zeleninu (např. rajče, banán, meloun).
Složení zeleniny
- čerstvá zelenina, přes svůj značný obsah vody, je nejdůležitějším zdrojem nejen nerostných látek, ale i vitamínů
- obsahuje vlákninu a rostlinná antibiotika (např. cibule, česnek, křen)
- kořenová zelenina dále obsahuje v menším množství glycidy
- listová pak hojně bílkoviny a nerostné soli
- košťálová a plodová zelenina je zdrojem ochranných látek
- buničina obsažená v zelenině, sama o sobě pro člověka nestravitelná, má příznivý vliv na činnost střev
Zelenina je naší nejvýznamnější ochranou potravinou.
Denně bychom proto měli sníst část zeleniny v syrovém stavu a část v podobě pokrmu připravovaného teplem.
Zelenina je však využívána také jako koření.
Příprava zeleniny
- má-li zelenina v pokrmu dobře vypadat a chutnat, musí podržet barvu,vzhled a biologicky cenné látky
- pro zeleninu je nejvhodnější nejjednodušší a co možná nejkratší úprava
- zeleninu bychom neměli připravovat předčasně, neměli bychom ji dlouho udržovat na teplém místě ani ji ohřívat
- každou zeleninu před dalším zpracováním nejprve omyjeme proudem vody
- kořenovou zeleninu oškrábeme škrabkou z nerezavějící oceli
- salátovou pereme na sítku pod jemným proudem teplé vody, a to nejlépe každý list zvlášť
- zásadně zeleninu nenamáčíme, zbytečně se vyluhuje
- zeleninu krájíme, krouháme nebo meleme, ale vždy až před podáváním, nebo než ji upravujeme teplem
- zeleninu nikdy nespařujeme, tzn. neproplachujeme vařící vodou
- něco zcela jiného je krátké blanšírování
- je to vystavení zeleniny horké páře nebo rychlé spaření zeleniny malým množstvím vroucí vody, která se dále použije k přípravě či úpravě pokrmů
- ostré zeleniny (např.zelí, kapusta, květák) zbavujeme čpavých látek tím, že je vaříme nebo dusíme chvíli odkryté, aby těkavé látky mohly uniknout s první párou
- v zimě používáme zeleninu zmrazenou
- připravujeme ji stejně jako zeleninu čerstvou
- zmrazenou zeleninu nenecháváme před další úpravou rozmrazit a zpracováváme ji podle možností ještě ve zmrzlém či ztuhlém stavu
Druhy zeleniny