zvukový rozruch | tón | odraz | hlasitost | Literatura |
Zvuk vzniká kmitáním nebo chvěním pružných těles (napnutá blána bubnu, vzduchový sloupec v píšťale, struna).
Hluk – vzniká nepravidelným chvěním tělesa( šramot, vrzání, praskot,…)
Tón - vzniká pravidelným chvěním tělesa.
Kmitáním tělesa se vzduchem šíří rozruch, ve kterém probíhá pravidelné zhuštění a zředění molekul vzduchu.
Zvukový rozruch se nemůže šířit vzduchoprázdnem, šíří se pouze pružnými látkami pevnými, kapalnými a plynnými. Rychlost šíření zvuku závisí na teplotě a druhu látky, ve které se šíří. Např. ve vzduchu o teplotě 20 oC se šíří rychlostí 340 m/s.
Spojíme-li chvějící se ladičku s rezonanční skříňkou vzniká nucené chvění. Chvěním ladičky se rozechvějí skříňka i sloupec vzduchu uvnitř (převládá kmitočet odpovídající tónu ladičky).
Chvějící se tělesa vydávávají:
a) základní tón - tón nejnižšího kmitočtu, který slyšíme nejsilněji
b) harmonické tóny - jejich kmitočty jsou celočíselnými násobky základního tónu, dávají mu "barvu"