Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Druhy stromů a dřev

všechna foto: Ludvík Bartyzal

Jehličnaté
...	...	...	...	...	................................................
smrk					- nejrozšířenější dřevo - měkké světlé dřevo bez jádra - velmi dobře se opracovává - především stavební materiál
borovice					- vysoký obsah pryskyřice - měkké světlé dřevo s jádrem - velmi dobře se opracovává - výroba nábytku, oken, dveří
modřín					- nejtvrdší jehličnaté dřevo - výrazné barevné jádro - horší opracovatelnost - dekorativní obložení, nábytek
jedle					- méně kvalitní dřevo - lehké bílé bez jádra - dobrá opracovatelnost - dnes prakticky nepoužívané dřevo
Listnaté
buk					- tvrdé husté a pevné dřevo - bez výrazných letokruhů - výborné pro strojní zpracování - nábytek, namáhané součásti
dub					- nejtvrdší naše dřevo - hrubé póry, dřeňové paprsky - obtížnější zpracování - nábytek, obložení interiérů
javor					- tvrdé světlé dřevo - výrazné paprsky (zrcátka) - vhodné pro strojní zpracování - nábytek, hračky, užitné předměty
jasan					- velmi pevné a pružné dřevo - výrazné letokruhy a póry - obtížnější obrobitelnost - nábytek, sportovní potřeby
jilm					- tvrdé husté a pevné dřevo - výrazné letokruhy a póry - dekorativní zbarvené jádro - dnes málo dostupné
habr					- tvrdé husté a pevné dřevo - bez výazné kresby - velmi světlé dřevo - tvrdé součásti nástrojů (hoblík)
kaštan					- tvrdé tmavší dřevo - - -
bříza					- středně těžké dřevo - světlé dřevo bez výrazné kresby - dobrá obrobitelnost, horší broušení - dýhy, překližky
lípa					- měkké světlé a stejnorodé dřevo - bez jádra a kresby - velmi dobrá ruční obrobitelnost - především řezbářské práce
olše					- měkké, lehké a málo pevné dřevo - narůžovělá barva bez jádra - dobrá obrobitelnost - nábytek, dýhy, překližky
vrba
topol
akát

Rozdělení dřev podle tvrdosti

• měkké - smrk, borovice, jedle, modřín, olše, vrba, topol, lípa ...
• tvrdé - dub, buk, javor, jasan, habr, jilm, dřeva ovocných stromů ...

Vlastnosti dřeva

ovlivňují možnosti zpracování a použití dřeva

• tvrdost - odolnost proti vnikání jiných předmětů
• pružnost - schopnost návratu do původního tvaru při prohnutí
• bobtnání - zvětšování objemu při přijímání vody
• sesychání - zmenšování objemu při vysychání
• křehkost - praskání dřeva při tatížení
• opracovatelnost - chování dřeva při řezání, hoblování, broušení apod.
• štípatelnost - oddělování dřeva ve směru letokruhů

Vady dřeva

• suky - vznikají jako pozůstatky po větvích - jeví se jako vrostlé tvrdší a tmavší dřevo, vypadávají, zhoršují opracování
• trhliny - obsahují pryskyřici nebo vznikají např. při vysoušení
• kroucení - dřevo se kroutí při špatném sušení, řezivo není rovně uloženo nebo dostatečně zatíženo
• napadení hmyzem, plísněmi apod.

Stavba dřeva

• kůra
• lýko
• dřevo
  • běl - vnější a světlejší dřevo
  • jádro - (vnitřní tmavší dřevo) nebo vyzrálé dřevo - (vnitřní světlé dřevo)
  • letokruhy - vrstvy dřeva, které narostou za jeden rok
  • jarní - dřevo měkčí, světlejší, silnější vrstva
  • letní - dřevo tvrdší, tmavší, slabší vrstva
• dřeň

Zpracování dřeva

• těžba v lese - nejvhodnější doba je v období vegetačního klidu (prosinec - únor), živné látky jsou staženy v kořenech
• zpracování na pile (řezivo) - druhy řeziva
• trámy - různé profily, seříznuté dvě nebo všechny čtyři strany, konstrukce, stěny srubových staveb
• fošny - ploché řezivo v tloušťce nad 35 mm
• prkna - ploché řezivo do 35 mm
• vysoušení v hráních
• pro další zpracování na výrobky se používá výhradně suché dřevo

Vysoušení v hráních

• čerstvé dřevo obsahuje až 50% vody, která se odpařuje
• dřevo nerovnoměrně zmenšuje svůj objem - praskání, kroucení, borcení
• pro vysoušení se řezivo skládá do hrání - uložení řeziva do vzájemně proložených vrstev, mezi nimiž proudí vzduch
• přírodní vysoušení - měkká dřeva asi 2 roky, tvrdá až 5 let i více
• v sušících komorách horkým vzduchem, parou, elektrickým proudem nebo mikrovlnami - několi dní
• řezivo vysoušené přírodním postupem je kvalitnější a trvanlivější

Kvalita řeziva

• nejkvalitnější řezivo je ve středu kmene, je hustější, tvrdš
• u rozřezaných dílů rozlišujeme pravou a levou stranu
• pravá strana je vnitřní (blíže středu kmene), méně sesychá, je hustější, kvalitnější
• levá strana je vnější, měkčí, řidší
• levá strany více sesychá, při vysychání se levá strana prolamuje, pravá vydouvá
• letokruhy pravé strany vytvářejí souběžné linky, letokruhy levé strany fládr
• pravá strana je kvalitnější, používá se při obkladech na pohledovou stranu

Skladování dřeva

• vysušené dřevo skladujeme zásadně vodorovně (nikoliv nastojato) ve větraných a suchých prostorách
• dřevo musí být zbaveno kůry
• při delším skladováním je vhodné dřevo občas přerovnat - vyřadí se poškozené, případně napadené kusy
• většina druhů dřeva na povrchu oxiduje a tmavne, neznehodnocuje se tím

Povrchová úprava dřeva

Význam

• Ochrana materiálu před hmyzem, plísněmi a vlivy povětrnostních podmínek
• Zlepšení kvality povrchu materiálu

Druhy povrchové úpravy

• Moření - mořidla změní barvu dřeva, nevytváří povrchovou vrstvu - do dřeva se vsáknou; nutná rychlá práce, aby se nevytvořily skvrny, po moření lihovými mořidly se povrch zpravidla lakuje
• Lakování - úprava kvalitního dřeva průhlednou nátěrovou hmotou, zvýrazní barvu dřeva a jeho kresbu; první vrstvu laku je třeba lehce jemným brusným papírem přebrousit a znovu nalakovat
• Nátěr neprůhledným barevným emailem - povrch s vadami dřeva je nutné vyrovnat tmelem a po zaschnutí dobře vybrousit