Úprava stolu
Čistý, přehledně upravený stůl, ve všední den nebo ve svátek, pro „domácí lidi“ nebo pro hosty, je vždy vizitkou hostitele, je to sličný rámec, který zhodnocuje práci kuchaře a působí na chuť jako nejlepší koření.
Ubrus
- Stůl se pokrývá ubrusem, který by měl ladit s použitým nádobím i s celkovým interiérem jídelny a měl by být vždy vypraný a dobře vyžehlený.
- Ubrus by měl mít na všech čtyřech stranách 30 cm na průvěs.
- Lze také použít i tzv. anglické prostírání – ubrousky, pokrývky nebo podložky pod talíře z nejrůznějšího materiálu.
Květiny
- Květinová výzdoba by neměla chybět na žádném prostřeném stole.
- Vázu s květinou umisťujeme zpravidla doprostřed stolu, neměla by být příliš vysoká, aby nebránila vzájemnému pohledu stolujících.
- Nevhodné jsou květiny s výraznou vůní a zcela nepřípustné květiny v květináčích.
- K dekoraci patří např. i svícny se svíčkami, o Vánocích též zelené větvičky.
Ubrousky
- Ke zvýšení hygieny a kultury stolování slouží ubrousky.
- Papírový ubrousek složíme do trojúhelníku a dáme jej pod vidličku, plátěný přeložíme a klademe jej vlevo od vidličky.
Koření
- Na střed stolu umístíme koření v kořenkách, slánku, cukřenku a další náležitosti, které používají všichni a které by měli mít všichni na dosah ruky.
- Mističkové slánky doplníme malou speciální lžičkou, neboť zásadně nelze použít k dosolení příbor či prsty.
- Párátka nejsou povinná. Uvízne-li nám kousek jídla mezi zuby, neměli bychom jej začít dolovat přímo u stolu.
Talíře
- Talíře připravíme na stůl podle potřeby, klademe je vždy přesně proti sobě 2-3 cm od okraje stolu.
- Více než dva talíře pro hosta se najednou na stůl nedávají.
- Vlevo od talířů přijdou misky na salát, vpravo na kompot.
- Podáváme-li třešně či švestky, nezapomeneme na podtalířek na pecky.
Příbory
- Příbory pokládáme podle dvou základních pravidel, a to:
- 1) vpravo pro pravou ruku a naopak
- 2) podle pořadí jídel – nejdále od talíře jsou ty příbory, s nimiž budeme jíst nejdříve.
- Počet příborů je omezen číslem tři. Vidličku položíme zuby nahoru, lžíci dnem dolů, nůž ostřím k talíři.
- Dezertové příbory umístíme před talíř rukojetí na tu stranu, kterou rukou budeme jíst.
- Nejblíže před talířem jsou ty, které použijeme jako poslední.
Nápojové sklenice
- Nápojové sklenice se umisťují vpravo od talíře směrem ke středu stolu, nejblíže k talíři je ta, která se použije jako první.
Místo
- Pro každého stolovníka se doporučuje 60-80 cm šířky stolu, aby se necítil stísněně.
- Židle má jít odsunout od stolu tak, aby se člověk mohl pohodlně postavit.
Stolování
Před jídlem
- Při stolování se projevuje připravenost ke společenskému styku, sebeovládání, ovládání pravidel společenského chování, společenský takt, zdvořilost a slušnost, neboť jak říká staré indické přísloví, tak „člověk má být zdvořilý a květina vonět“.
- K jídelnímu stolu přicházíme vždy čistě upraveni.
- Usedáme bez hluku a sedíme rovně.
- Ruce jsou nad stolem po celou dobu jídla, ale lokty na stůl nepatří.
- Paže jsou při těle, protože používáme pouze dolní část horních končetin, ani zápěstí by se nemělo dotýkat stolu.
- Zároveň si nepodpíráme hlavu ani bradu o dlaň.
- Tělem se neopíráme o stůl.
- Hlava je lehce skloněná, sousta se donášejí k ústům, nikoliv naopak.
Při jídle
- Lžíce se drží palcem nahoru, polévka se nabírá směrem k sobě.
- Do úst se vkládá jen užší část lžíce, nikdy ne celá.
- Větší sousta v polévce se krájejí lžící.
- Chléb k polévce je umístěn na talířku vlevo, sposta se odlamují rukou a rovnou vkládají do úst.
- Lžíce se po dojedení ukládá do talíře rukojetí vpravo.
- Polévka se nesrká ani nechladí foukáním. Talíř s polévkou nenakláníme.
- Vidličku i nůž držíme jako tužku, tzn. za horní část rukojeti s koncem opřeným v dlani mezi prostředníkem a palcem, hřbetem vzhůru, šikmo k talíři.
- Nůž se nemá vzdalovat od talíře, vidlička se zvedá k ústům hřbetem nahoru, jestliže jí nenabíráme sypké potraviny.
- Nůž do úst nepatří.
Po jídle
- Při přerušení jídla pokládáme příbor křížem, po dojedení souběžně.
- Nikdy nepokládáme použitý příbor vedle talíře, ani neolizujeme nůž.
- Mlaskání, srkání, hlasité cinkání příborem o talíř, mluvení s plnými ústy a jakákoliv hlučnost u stolu jsou nepřípustné.
- Chceme-li se v průběhu jídla napít, otřeme si ústa ubrouskem.
- Při hovoru se vyhýbáme všemu, co by mohlo ostatním stolujícím znepříjemnit chuť k jídlu.
- Látkový ubrousek pokládáme na klín, kde zůstane po celou dobu jídla.
- Pouze si jím před napitím a po jídle otřeme ústa a ruce.
- Po skončení jídla jej volně položíme na stůl vpravo.
- Papírový ubrousek naopak na klín neklademe a po jídle jej zmačkáme a odložíme na talíř.
Společenské chování při stolování
Základní pravidla
- Je třeba si uvědomit nejen to, že jíst se začíná tehdy, až jsou všichni u stolu a mají jídlo před sebou, včetně hostitele, ale i to, až začne jíst „nejváženější host společnosti“.
- Od něj jako od prvního odebíráme použité nádobí a to tehdy, až poslední ze stolujících přestane právě podávaný druh pokrmu jíst a složí příbor na talíři podélně vedle sebe.
- Nádobí odebíráme zprava, neklademe je na sebe, nýbrž hned je odnášíme.
- Nikdy nesbíráme příbory zvlášť, apod.
- Dříve než začneme podávat sladké pokrmy, odneseme kořenící přísady.
- Po skončení jídla vstávají stolující až po oné „nejváženější osobě“.
- Na závěr je třeba dodat i to, že si ťukáme jen s vínem a sektem, vždy se při tom díváme navzájem do očí.
- Číši držíme jen za stopku. Ostatní nápoje pouze pozvedáme.
Závěrem
- Společenské chování je jako vše ostatní věcí cviku.
- Základní pravidla stolování by měl každý z nás zvládat už od dětství rodině.
- Pro člověka by pak neměl být problém, ocitne-li se v situaci společensky složitější, než jakou dosud poznal, a stolovací „faux pas“ se mu obloukem vyhne.
