Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Je to doba od vzniku člověka až po vznik států

Z této doby nemáme žádné písemné památky. O životě v pravěku se dovídáme jen z archeologických nálezů. Tyto nálezy se objevují náhodně při stavbách silnic, při výkopech základů domů nebo při jiných zemních pracích. Pokud stavbaři narazí na neobvyklý nález, musí zavolat archeology, aby místo důkladně prozkoumali a nález vyzvedli. Mohou to být kosti, hliněné střepy, opracované kameny, kovové šperky nebo zlato, stříbro a mince. Všechny předměty zkoumají v laboratořích. Dokáží určit stáří předmětů. Nakonec je vystaví v muzeu, aby se o historii poučili i ostatní lidé.

Nejdříve žili v pravěku lovci a sběrači asi před 50 000 lety

Starší doba kamenná

• na našem území nebyl přímo ledovec, ale půda byla promrzlá a velkou část roku byla pokrytá sněhem
• rostly zde nízké keře, mechy, lišejníky
• žili tu polární lišky, zajíci, sobi, mamuti, srstnatí nosorožci
• lidé žili v tlupách (lovci mamutů)
• lovili zvěř, přespávali v jeskyních nebo jednoduchých chýších
• jediným nástrojem byl pro ně pěstní klín (opracovaný kámen, pazourek)
• používali oheň
• mluvili jednoduchou řečí
• u nás jsou naleziště z této doby na Moravě (Pavlov, Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova)
• nálezy sošek (Věstonická venuše)
• rytiny na kostech a klech, šperky
• nálezy hrobů s dary pro zemřelého, pozůstatky chýší
• když nastalo oteplení po poslední době ledové, vyrostly lesy a trávy
• mamuti vyhynuli, některá zvířata se přesunula na sever, do lesů se dostala zvířata, která známe dnes
• sbírali lesní plody a semena a kořeny rostlin, také lovili zvěř

Později žili v pravěku první zemědělci asi před 10 000 lety

Mladší doba kamenná

• nářadí bylo jen ze dřeva a z kamene
• vykáceli a vypálili část pralesa
• půdu začali obdělávat, zaseli do ní semena trav, obilí
• některá zvířata drželi v ohradě na maso, mléko a vlnu (z těch se pak stala domácí zvířata)
• vytvářely nádoby z hlíny, které vypalovali v ohništích (keramika)

Doba bronzová

• lidé objevili zpracování kovů a jejich slévání
• ze slitiny bronz vyráběli nástroje, zbraně, šperky

Doba železná

• lépe než bronz se osvědčilo železo
• na naše území přicházejí Keltové
• jeden keltský kmen - Bójové dal název naší vlasti v cizích zemích
• země Bójů = keltsky Boiohaemum - přešlo do latiny jako Bohemia
• používali sklo
• znali hrnčířský kruh
• používali mince
• stavěli sídliště opevněná hradbami – oppidum (Třísov u Zlaté Koruny – zbytky keltského oppida)
• jejich kněží byli druidové
• po Keltech přicházejí Germáni
• po Germánech nastupují Slované

Vykopávky

Pod povrchem země jsou ukryté poklady. Někdy jsou ze zlata a stříbra, jindy jde „jen“ o hliněné střepy, kosti, či opracované kameny. Všechny jsou však cenné, protože jsou svědectvím o životě dávných předků.

(citace: Prvouka 3, nakladatelství Fraus 2009)

Všechny tyto poklady prozkoumávají archeologové a vědci, kteří zjistí, z jaké doby pochází a k čemu sloužily. Na věci z dávné minulosti se narazí většinou náhodně například při ražení tunelů, vykopávání základů staveb, při stavbě silnic. V takovém případě se stavba zastaví a prostor prozkoumají archeologové. Nálezy vyzvednou a po prozkoumání umístí v muzeu.

Někdy se stane, že poklad najde člověk v zemi na vlastní zahradě nebo poli. Podle našich zákonů by měl nález odevzdat, protože patří státu a v muzeu ho uvidí mnoho lidí. Nálezce dostane odměnu. Archeologové podle nálezů zjišťují, jak se předměty vyráběly, jak a k čemu je dávní lidé používali.

V naší zemi archeologové nalezli několik pravěkých tábořišť lovců mamutů. Bylo to na Moravě u Pavlova a Dolních Věstonic a v Předmostí u Přerova. V době ledové, kdy tito lidé žili, tu nebyl už ledovec, ale půda byla promrzlá, většinu roku zde byl sníh. Rostly zde jen nízké keře, mechy a lišejníky. Ze zvířat polární lišky, zajíci, sobi, srstnatí nosorožci a mamuti. Pravěký člověk vytvářel i umění. Ve Španělsku se dochovaly rozsáhlé jeskynní malby. Na Moravě se našly kresby vyryté do zvířecích kostí nebo mamutích klů. Byly také nalezeny sošky zvířat a žen. Vytvořili je z pálené hlíny. Nejvýznamnějším nálezem je soška ženy nazvaná Věstonická venuše. Její hodnota se penězi nedá ani vyjádřit, je nesmírně cenná.

Přes velmi odlišný způsob života se nám lovci mamutů podobali například v tom, že měli rádi hezké věci a zdobili i předměty denní potřeby. (citace: Prvouka 3, nakladatelství Fraus 2009)

Vývoj člověka

Před mnoha miliony let žili na naší planetě tvorové podobní opicím o hodně menší, než jsme my. Byli to pravděpodobně naši prapředkové. Chovali se více jako opice, žili v tlupě, živili se rostlinami. Běhali po všech čtyřech nohách a šplhali po stromech.

Asi před čtyřmi miliony let tyto opice začaly chodit vzpřímeně. Sbíraly lesní plody. Jedly syrové maso. Začaly se mezi sebou dorozumívat. Nejprve skřeky, později jednoduchými slovy, pokračovali jednoduchými větami. To vše se ale nestalo během krátké doby. Trvalo to několik milionů let.

Asi 40 000 let před Kristem se objevil kočující lovec a sběrač – pračlověk. Pravěký člověk, který se vyvinul z opice, začal organizovat lov/lovci mamutů/. K tomu potřeboval různé nástroje. Opracovával dřevo na oštěpy, ostrým kamenem pazourkem řezal kůže a ze dřeva a kamene si vyráběl sekeromlaty, aby snáze ubil ulovené zvíře. Již poznal oheň. Nejprve ho mohl spatřit v přírodě, když cosi zapálil blesk, později zjistil, že křesáním kamenů vznikají jiskry. Hodně později se naučil rozdělat oheň třením dřívek o sebe. Oheň používal na vaření a topení. Tlupy žily v jeskyních. Později v chatrčích z kůlů a kůží. Byly zde chráněny před zimou, větrem a nepříznivým počasím.

10 000 let př.Kr. se objevují první zemědělci. Po době ledové nastalo oteplení, vyrostly stromy, tráva. Vyhynuli mamuti. V lesích žila zvěř, kterou známe dnes. Podnebí se oteplilo. Lidé sbírali semena divoce rostoucího obilí a začali je pěstovat na malých políčkách.

Také si zkrotili některá divoká zvířata, aby měli mléko a maso. Tak se z divokých stala domácí zvířata. Lidé si stavěli domy ze dřeva, hlíny a proutí. V pecích vyráběli hliněné nádoby. Uskladňovali v nich vypěstovanou úrodu. Uměli z vláken tkát hrubou látku na oděvy.

Vennův diagram

(citace: Prvouka 3, příručka pro učitele, Fraus 2010)

	Co dělali sběrači a lovci		Co dělali všichni		Co dělali zemědělci
	lov velkých zvířat,    mamutů a sobů		příprava jídla		vypalování lesů    a zakládání nových polí
	stavba přenosných obydlí		sběr semen    a plodů divokých rostlin		kypření nebo orání půdy
			uchování potravin		setí a sklizeň obilí (úrody)
			zpracování kůží,    rohů, kopyt, šlach		mletí mouky
			péče o malé děti		pečení obilných placek
			péče o nemocné		stavba dřevěných domů
			rozdělávání ohně a topení		sušení sena pro dobytek
					výroba keramiky
					tkaní látek

5 000 let př. Kr. vznikají opevněná hradiště, pravěké vesnice.města Lidé si vyráběli předměty z kovu, z pálené hlíny, ze dřeva. Žili zde řemeslníci spolu se zemědělci. Potřebovali zbraně na obranu úrody a nástroje na obdělávání půdy. Chovali dobytek. Všichni hospodařili společně a dělili se o úrodu.

Následuje období, které nazýváme STAROVĚK

V této době vznikají vyspělé civilizace, první státy s vládci, úředníky, vojáky a kněžími.
• v Mezopotámii (dnešní Irák)
• ve starém Egyptě (pyramidy, faraóni, papír, vodní hodiny, zavlažování půdy)
• starověké Řecko (sochaři, filosofové, učenci, demokracie)
• starověký Řím (armáda, dobyvatelé, stavitelé, cesty, vodovody, města)