Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

• Význam ovoce ve výživě člověka
• Členění ovocných druhů a hodnocení plodů
• Rozmnožování ovocných rostlin
• Zásady pěstování ovoce
• Sklizeň a skladování ovoce
• Otázky
• Literatura a internetové odkazy

Význam ovoce ve výživě člověka

Ovoce má v racionální lidské výživě nenahraditelnou úlohu. Jde to především o jeho konzumaci v čerstvém stavu.

Kromě ovocného cukru a vody obsahuje ovoce životně důležité látky: vitaminy (vitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin C, E a další), bílkoviny, organické kyseliny (vytvářejí v trávicím traktu prostředí nevhodné pro rozvoj škodlivých mikroorganismů), dále enzymy, minerální látky (železo, vápník, draslík, hořčík, sodík aj.). Ovoce obsahují také buničinu (vlákninu) a pektiny, které podporují trávicí činnost v organismu a odvádějí z těla některé škodlivé zplodiny.

Dostatečný a pravidelný přísun těchto látek zvyšuje odolnost organismu proti onemocnění.

Členění ovocných druhů a hodnocení plodů

1. Ovocné druhy, které se pěstují v našich klimatických podmínkách, rozdělujeme z praktického hlediska na:
1. Jádroviny (jabloň, hrušeň, kdouloň, mišpule a jeřáb). Plody se nazývají malvice. Semena jsou uložena v chrupavčitém nebo tvrdém jádřinci. Jeřáb a mišpuli, které sem správně z botanického hlediska také patří, řadíme často do drobného a netradičního ovoce.
2. Peckoviny (slivoň, třešeň, višeň, broskvoň a meruňka) mají jako plody jednosemenné peckovice s dužnatým oplodím.
3. Skořápkoviny neboli ovoce skořápkaté (ořešák, líska, mandloň a kaštanovník jedlý). Jejich využitelnou částí jsou výživná olejnatá semena.
4. Drobné ovoce (rybíz, angrešt, borůvka, brusinka, klikva a réva vinná jako pravé bobuloviny, dále maliník, ostružiník a malinoostružiník, jejichž plodenství je složeno z drobných peckoviček). Do této skupiny zařazujeme také jahodník a některé netradiční, méně rozšířené ovocné druhy (například bez černý)
2. Ovocné druhy podle stavby nadzemní části dělíme na:
1. Stromy - nadzemní část dřevnatá s výrazně vyvinutým kmenem (jabloň, hrušeň a další.)
2. Keře - nadzemní část dřevnatá bez kmene. Jednotlivé dřevnaté výhony vyrůstají ze země. (rybíz, líska a další)
3. Polokeře - nadzemní část je polodřevnatá, (plodná část je bylinná a na zimu odumírá) jednotlivé výhony vyrůstají ze země (maliník, ostružiník)
4. Byliny - nadzemní část je bylinná (jahodník)

Ovocné plody se hodnotí podle vnějších znaků: tvar, velikost, povrch, barva a vnitřních znaků: vůně, chuť, šťavnatost.

nahoru

Rozmnožování ovocných rostlin

Proces pěstování ovoce začíná rozmnožením výsadbového materiálu. Jím se po jeho dopěstování v rostlinné školce založí výsadba. Metody rozmnožování ovocných rostlin jsou rozmanité.

1. Generativní rozmnožování (semeny) - při tomto množení vzniká nový jedinec ze semene. Je to přirozený způsob množení většiny rostlin.
Rostlina ze semene, na kterou se štěpuje ušlechtilá odrůda technikou štěpování (očkování nebo roubování) se nazývá podnož.
Podnože množené generativně se nazývají:
Pláňka - podnož vypěstovaná ze semen planých rostlin.
Semenáč - podnož vypěstovaná ze semen kulturních rostlin.
2. Vegetativní rozmnožování - nejdůležitější způsob získávání nových jedinců u ovocných rostlin. Vzniká při něm nový jedinec (dceřiná rostlina) z části původní (mateřské) rostliny.
a) Dělením trsů - dělení matečné rostliny - každý nový jedinec má dostatečný kořenový systém i nadzemní část (maliník).
b) Odkopy - odkop, je rostlina, která vyrůstá z adventivního pupene mateřské rostliny. (švestky, višně)
c) Hřížením - hříženec se vypěstuje z jednoletého výhonu pohříženého do země, který po určité době zakoření (bobulové ovoce)
d) Množení šlahouny - jde o oddělování zakořeněných i nezakořeněných šlahounů (jahody).
e) Štěpováním (očkování nebo roubování)

Očkování

Očkování spočívá v tom, že ve výšce 0,1 až 0,2 m nad zemí se štěpuje seříznuté očko ušlechtilé odrůdy se štítkem na očištěnou podnož.
Technika očkování - T-řez: Očkovacím nožem se nařizne kůra podnože včetně lýka do tvaru písmene T a do vzniklé štěrbiny se vsune očko se štítkem.

Roubování

Roubování je způsob zušlechťování ovocných a okrasných stromů, vinné révy a keřů.
Spočívá v přenesení části rostliny (roubu) na jinou rostlinu (podnož) a v jejich funkčním spojení (srůstu).

nahoru

Zásady pěstování ovoce

Ovocné dřeviny usměrňujeme v růstu a plodnosti především řezem a hnojením.

Řez - tvarování koruny je podmíněno biologickými a ekonomickými hledisky. Řez ovlivňuje růst koruny i kořenového systému, plodnost, množství a kvalitu ovoce, životnost a zdravotní stav ovocných dřevin. Řez - letní, zimní, dlouhý, krátký, udržovací, zmlazovací ad.

Hnojení - můžeme jím ovlivnit plodnost a kvalitu sklizně ovoce. Živiny doplňujeme statkovými i průmyslovými hnojivy.

Sklizeň a skladování ovoce

Stanovení doby sklizně

Optimální sklizňové období je charakterizováno takovým stupněm zralosti, ve kterém sklizené plody nejlépe snášejí transport i skladování a současně dosahují nejlepší kvality. Délka nejvhodnějšího sklizňového období se u jednotlivých ovocných druhů podle odrůd a klimaticko-povětrnostních podmínek pohybuje od 5 do 20 dnů. Předčasná sklizeň způsobuje ekonomické ztráty pěstiteli, protože v poslední fázi plody rychle zvyšují svou hmotnost. Z pohledu konzumenta mají předčasně sklizené plody horší chuťovou nebo nutriční hodnotu následkem menšího obsahu cukrů, aromatických a dalších významných látek. Naopak u opožděně sklizeného ovoce se může významně zkrátit jeho uchovatelnost.

Technika a organizace sklizně

Většina ovoce, určeného k přímému konzumu, se v současné době sklízí stále ručně. Proto je dobře věnovat větší pozornost racionalizaci ručního česání a mechanizaci následných operací při posklizňové manipulaci a dopravě sklizeného ovoce.

Skladování ovoce

Potřeba uskladnění převážné části produkce vyplývá z výrazné sezónnosti sklizně ovoce. K tomu dále přistupuje koncentrace výroby do vybraných oblastí a podniků a zdravotní význam konzumu ovoce po celý rok, zejména pak v zimním a jarním období. Dlouhodobé skladování jádrového ovoce při teplotách těsně nad bodem mrazu by měly zajišťovat především velké chladírenské sklady s upravenou nebo speciální dusíkatou atmosférou, budované v centrech výroby. Toto řešení umožňuje zajistit velmi rychle po sklizni uskladnění a zchlazení ovoce, stabilizovat jeho nutriční hodnotu a dosáhnout maximální uchovatelnost. Krátkodobé uskladnění produkce ovoce zajišťujeme v chladných prostorách, pod přístřešky, ve sklepích a nechlazených skladech, a to odděleně od brambor nebo zeleniny.

Otázky

1. Které rostliny patří do skupiny drobného ovoce?
2. Které typy plodů má drobné ovoce?
3. Které ovocné dřeviny plodí peckovice?
4. Které látky obsahuje ovoce?
5. Do které skupiny ovoce patří jahodník?
6. Podle kterých vnějších znaků posuzujeme ovoce?
7. Které vnitřní znaky jsou podstatné pro posuzování ovoce?
8. Které způsoby množení ovocných dřevin znáš?
9. Jak se množí jahodník?
10. Co je to štěpování ovocných dřevin?

Literatura

Pěstitelství pro 6.- 9.ročník, nakladatelství Fortuna

Přednáška č. 6 - Ovocnictví, Ing. Jedličková Helena, Mgr. Hiklová Ivana

Internetové odkazy

http://www3.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=4&idkapitola=209