struktura ekonomiky |
a voda |
průmyslu |
---|
Historie
Před rokem 1948
- průmyslová výroba byla tradičně hlavní složkou našeho hospodářství, řadí se do sekundárního sektoru
- rozvoj průmyslu v českých zemích vycházel v celé historii převážně z vnitřních zdrojů
- až do roku 1948 byl ve vazbě na zahraniční kapitál a orientován na průmyslově vyspělé západoevropské země
- současné územní rozložení je výsledkem více než dvě století trvajícího vývoje a až donedávna hrál právě průmysl rozhodující roli v ekonomice vyspělých států i u nás
- odvětvová struktura průmyslu se stále rozvíjela, postupně sílila úloha strojírenství a potravinářského průmyslu
Rok 1948
- významnou změnou prošla po roce 1948, od té doby byla přednostně rozvíjena odvětví těžkého průmyslu
- v letech 1948 – 1988 vzrostl objem výroby v těchto odvětvích více než 14 krát, zatímco v odvětvích lehkého průmyslu pouze 8 krát
- orientace na těžký průmysl a setrvání na tomto vývoji po dobu centrálního plánování
- stále větší investice do rozvoje palivoenergetického a hutního komplexu
- důsledek:
- zaostávání jiných odvětví
- odkládání nutných strukturálních změn
- nepříznivý dopad na životní prostředí
- důležité cíle hospodářské politiky po roce 1948
- industrializace Slovenska
- vyrovnávání průmyslové úrovně v jednotlivých regionech českých zemí
- k největším změnám ve struktuře i v územním rozložení průmyslu došlo do poloviny 60. let 20. století
- v průmyslových oblastech se nahromadily největší problémy životního prostředí
- většina výrobků směřovala na méně náročné trhy bývalého Sovětského svazu a zemí východní Evropy
- postupná ztráta konkurenceschopnocti výrobků na světových trzích
Rok 1989
- změny po roce 1989 směřují k získání konkurenceschopnosti našich výrobků na světových trzích
- (pojem konkurence, její význam)
- v některých podnicích dochází ke změně výrobního programu, tzv. restrukturalizaci
- mnohé výroby byly zcela zrušeny, v jiných se výrazně změnil výrobní program, vznikaly soukromé firmy
Současnost
- v současnosti, kdy se rozhodujícím hlediskem stávají ekonomická kritéria výroby
- dochází k významným změnám v odvětvové
- i v územní struktuře průmyslu
- stát do řízení soukromých firem nezasahuje, majitelé se musí snažit vyrábět jen takové výrobky, které jdou na odbyt
- aby se vyrábělo levněji a kvalitněji, musí se modernizovat zařízení a zavádět nové technologie
- roste váha zpracovatelských odvětví na úkor těžby a zpracování surovin
- silný zájem zahraničních investorů přináší
- modernizaci výroby do stávajících závodů
- výstavbu nových, moderních výrobních objektů, vznikajících na „zelené louce“
- v okolí řady měst vznikají tzv. průmyslové zóny
- na jejich prvotním „zainvestování“ (vybudování inženýrských sítí a dopravního napojení) se podílí stát spolu s příslušnými městy
- vstupem zahraničního kapitálu do českého průmyslu se staly naše podniky součástí nadnárodních koncernů
- zvýšení produktivity výroby a zajištění odbytu výrobků
- nejznámějším příkladem je podnik Škoda Auto Mladá Boleslav, který je součástí německého koncernu Volkswagen
- průmysl má důležité postavení ve výrobě, v zahraničním obchodu i zaměstnanosti obyvatel
- průmyslovou, případně řemeslnou výrobu najdeme téměř v každém větším sídle
- hlavní město a krajská města zůstávají důležitými průmyslovými lokalitami, i když v nich v poslední době průmysl ustupuje službám
- v posledních letech ustoupil význam těžkého průmyslu
- prosazuje se zahraniční kapitál, a to jak v dřívějších, tak v nových lokalitách