struktura ekonomiky |
a voda |
průmyslu |
---|
Historie
- postavení zemědělství mezi ostatními sektory hospodářství se v průběhu vývoje změnilo
- do roku 1989 byla v tehdejším Československu patrná snaha vypěstovat co možná největší objem zemědělské produkce
- cílem bylo zabezpečit soběstačnost státu ve všech základních zemědělských produktech mírného pásu
- navíc nebyl problém uplatnit zemědělské přebytky na trhu tehdejších socialistických států
- nadměrné rozšíření zemědělství a jeho nevhodná struktura měly negativní vliv na přírodní prostředí
- pro danou oblast příliš velký podíl orné půdy a nevhodné plodiny
- důsledkem bylo vyčerpávání půd a nebezpečí eroze
- zemědělská výroba nebyla navíc v některých oblastech ekonomicky rentabilní, zemědělci dosahovali podprůměrné hektarové výnosy
- nižší výnosy se snažili mnohdy zemědělci dohánět nadměrným užíváním průmyslových hnojiv, čímž silně zatěžovali životní prostředí
Současnost
- zemědělství a úroveň zemědělské výroby vycházejí především z přírodních podmínek, jsou podmíněny také společenskými a politickými poměry státu
- po roce 1990 začal probíhat i v zemědělství přechod na podmínky tržní ekonomiky
- tento složitý proces označujeme jako transformaci zemědělství, mezi jeho hlavní projevy patří zejména
- změna prostorového rozmístění zemědělské výroby
- změny ve struktuře půdního fondu
- změny ve struktuře zemědělské výroby
- pokles počtu ekonomicky aktivních zaměstnaných v zemědělství
- změny vlastnických poměrů
- pokles užívání umělých hnojiv
- vznik nových forem zemědělského hospodaření (např. „ekozemědělství“)
- počátkem 90. let byl změněn dosavadní systém podpory zemědělství dotacemi
- v současnosti není podporováno zvyšování objemu produkce
- ale je podporován útlum intenzivního zemědělství v neúrodných oblastech (např. dotacemi na zatravňování)
- výrazná změna proběhla ve vlastnictví zemědělské půdy
- před rokem 1989 převažovalo družstevní a státní vlastnictví
- v procesu restituce se zemědělská půda z velké části vrátila původním vlastníkům nebo jejich potomkům
- dnes hospodaří
- soukromí zemědělci přibližně na čtvrtině zemědělské půdy
- zemědělská družstva se transformovala na družstva vlastníků půdy (soukromí vlastníci pronajímají půdu k hospodaření družstvu)
- popřípadě na obchodní společnosti (s ručením omezeným nebo na akciové společnosti)
- procesem restitucí se zvýšil počet farem (zemědělských podniků) a zároveň se snížila jejich velikost
- po roce 1990 jsme se podle ukazatele zaměstnanosti v zemědělství přiblížili státům EU
- počet pracovníků v zemědělství klesl přibližně na polovinu (ze 600 tis. na 300 tis.)
Rozdělení zemědělské výroby
- zemědělství ČR má 2 základní složky, rostlinnou a živočišnou
- rostlinná výroba:
- obiloviny (přes 50% osevních ploch)
- brambory
- cukrová řepa
- řepka (budoucnost je spojována s výrobou bionafty)
- živočišná výroba: chov skotu, prasat, drůbeže, ovcí, rybářství, včelařství
- v posledním desetiletí se objevují nové formy zemědělského hospodaření:
- ekologické zemědělství (šetrné k přírodě)
- agroturistika (v oblastech s atraktivní přírodou)
- na základě rozdílných přírodních a socioekonomických podmínek jsou v ČR vymezeny 4 základní zemědělské oblasti:
- kukuřičná
- řepařská
- bramborářská
- horská
Budoucnost zemědělství
- po vstupu do EU dostávají čeští zemědělci vyšší dotace než v minulosti
- jejich výše nedosahuje hodnoty poskytované farmářům „starších“ členských zemí
- dotace českým zemědělcům se mají postupně zvyšovat a ke srovnání hladiny by mělo podle plánu dojít v roce 2013
- otázkou však zůstává, jak se bude v EU vyvíjet další financování zemědělství