Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226


Oppidum

Hradiště, chráněné opevněním z valů a příkopů. Na nejvyšším místě oppida stálo kamenné sídlo velmožů. Jednalo se poměrně o rozsáhlé sídliště na ploše několika desítek hektarů a se sty až snad tisíci obyvateli. V naší vlasti ležela oppida na výšinách nad řekou a v blízkosti surovinových zdrojů. Nejznámější oppida jsou na Starém Hradisku u Prostějova, v Třísově u Č. Krumlova…

foto: vikipedia.cz foto: vikipedia.cz http://www.stopypredku.cz

Informace z naučné stezky v Třísově

Jednou z nejvýznamějších lokalit jihočeského pravěku je keltské oppidum Třísov. Keltové, reprezentovaní na českém území kmenem Bójů, dosáhl v průběhu 2. století před Kristem vysoké společenské organizace, jejímž odrazem jsou opevněná sídliště předměstského typu – oppida. V síti českých oppid zaujímají důležité postavení lokality situované při řece Vltavě – Závist u Prahy, Hrzany, Nevězice a nejjižněji položený Třísov. Je zřejmé, že rozmístění těchto opěrných bodů kolem Vltavy není náhodné a souvisí s komunikací, která kolem řeky prcházela a spojovala českou kotlinu s podunajím i jižněji položenými oblastmi.

Počátky třísovského oppida, vybudovaného na šíji vltavského meandru je nutné hledat snad již v období okolo poloviny 2. století před kristem, největšího rozkvětu však dosáhlo v 1. století před Kristem. Osídlená plocha zaujímá výměru 26 hektarů. Opevnění v podobě pásů valů zůstalo zachováno na západní a východní straně, na severní a jižní straně nebylo opevnění budováno zřejmě příliš důkladně, neboť zde je lokalita chráněna prudkými přírodními svahy. Oppidu dominují dvě akropole v severozápadním a jihozápadním cípu lokality. V době svého rozkvětu byla lokalita důležitým regionálním výrobním centrem, byla nepochybně zapojena do sítě dálkového obchodu a hrála zřejmě i důležitou úlohu v náboženskm životě tehdejší společnosti. Třísovské oppidum nemohlo v krajině existovat osamoceně. Muselo se opírat o síť zemědělských osad, které tvořily jeho zázemí. Jejich poznání a výzkum je však zatím jen torzovitý. Zánik lokality zřejmě souvisí s úpadkem keltské moci v Čechách v průběhu 2. poloviny 1. století před Kristem, oppidum však zřejmě nezaniklo násilnou cestou.

text: informační tabule Naučná stezka Třísov