Renesance
Nová doba - asi sto let po husitských válkách mořeplavci objevovali nové kontinenty.
Byla objevena Amerika. Lidé chtěli poznávat, zkoumat přírodu, Zemi, lidské tělo, dávnou minulost nebo neznámé kraje.
Této době se říká renesance.
Opět se vedly náboženské války. V Evropě byli téměř všichni křesťané.
Ale část křesťanů (říkali si protestanti) se často dohadovali s katolíky, jak má křesťan správně žít a sloužit Bohu.
A zatímco se křesťané dohadovali a válčili, do Evropy vtrhnul se svými vojsky turecký sultán.
Český král v boji s Turky zahynul, děti ještě neměl, proto zemi chyběl dědic, který by se stal českým králem.
Habsburkové
Čeští šlechtici si tenkrát v roce 1526 zvolili krále z mocného a bohatého rodu Habsburků.
Habsburkové vládli v Rakousku, byli nejmocnějšími vládci v Evropě. Turkům se ubránili.
Sídlem habsburské říše byla Vídeň. Ale jeden z Habsburků Rudolf II. si vybral za své sídlo Prahu.
Praha za vlády Rudolfa II. hodně vzkvétala.
Pozval do Prahy mnoho významných malířů, sochařů, vědců, vzdělanců, astrologů a alchymistů.
- v této nové době šlechtici zakládali pivovary, mlýny, sklárny, hamry
- velmi se rozšířilo zakládání rybníků
- v jižních Čechách se o budování rybníků zasloužili Rožmberkové
- vznikaly školy
- byl vynalezen knihtisk
- rozvíjí se řemesla a obchod
- těží se stříbro, železná ruda
Bitva na Bílé hoře
Čechám se v té době dařilo, ale Habsburkové byli převážně katolíci a jejich poddaní v Čechách a na Moravě byli protestanti.
Začaly nepokoje. Češi se vzbouřili proti Habsburkům. Spoléhali na pomoc protestantů ze sousedních zemí, ta však nedorazila.
Češi byli v bitvě proti Habsburkům poraženi v bitvě na Bílé hoře u Prahy v roce 1620.
Kdo se nyní nechtěl stát katolíkem, musel z Čech uprchnout. Habsburský císař zakázal Čechům podílet se na vládě ve své zemi.
Císař ve jménu katolického Boha vedl války proti protestantům i v okolních zemích.
Začalo období válek, kdy Evropa 30 let trpěla a pustla. Třicetiletou válku nakonec ukončilo jednání diplomatů - vyjednavačů.
zdroj:Společnost pro 4.roč. ZŠ, nakladatelství Fraus 2010, Vlastivěda 4, Nová škola 2004
Průmyslová revoluce
Marie Terezie
- V době po třicetileté válce nastoupila na trůn habsburské říše Marie Terezie.
- Ztratila část území (Slezsko), které bylo válečnou kořistí.
- Země byla po válkách vyčerpaná a zaostalá.
- Aby říši posílila, uskutečnila změny (reformy):
- armáda
- soudy
- daně
- povinná školní docházka
Josef II.
- syn Marie Terezie
- zrušil nevolnictví
- lidé se mohli svobodně stěhovat
- uzavírat sňatky
- posílat děti do škol a na řemesla bez svolení vrchnosti
- povolil jiné církve
- chtěl odstranit robotu na „panském“
|
Zatímco dosud žila většina lidí na vesnicích, velkých měst bylo málo, v tomto období lidé vynalezli hodně strojů,
které jejich život hodně změnily a lidé začali odcházet do měst.
|
- Moudří muži sestrojili tkalcovské stroje a parní stroj, který poháněl jiné stroje.
- Pro nové stroje se stavěly továrny.
- Lidé z vesnic přicházeli pracovat do továren.
- Pro pohon parních strojů bylo potřeba uhlí.
- V uhelných dolech pracovaly i děti - tahaly vozíky naložené uhlím.
- Děti i dospělí pracovali v továrnách 6 dní v týdnu.
- Práce byla těžká a trvala více než 8 hodin.
- Často pracovali od šesti hodin ráno do osmi hodin večer.
- Vydělávali si málo a práce byla někdy velmi nebezpečná.
- Majitelé továren bohatli a žili dobře, zatímco dělníci byli velmi chudí.
- Člověk, který ztratil práci musel často žít v chudobinci, kde za práci dostal jídlo a nocleh. Život byl velmi tvrdý.
- Později vznikly zákony, které měly život zlepšit.
- Dělníci se spojili a požadovali vyšší platy a lepší podmínky pro práci.
- V továrnách se zvýšila bezpečnost práce. Pracovní doba se zkrátila.
- Vy máte 1. května ve škole volno. Tento den je státní svátek. Svátek práce.
- Připomínáme si stávku 300 000 dělníků v Americe v roce 1886, kteří chtěli osmihodinovou pracovní dobu.
- Při protestech bylo několik stávkujících zabito.
|
1. květen státní svátek - Svátek práce
|
TGM a Československo
Když byl v Sarajevu zavražděn habsburský následník trůnu František Ferdinand, byla to záminka k rozpoutání velké války.
Protože se do ní zapojilo mnoho států Evropy, nazýváme ji 1. světová válka.
Čechům se do války bojovat za císaře pána nechtělo.
Mnoho jich přeběhlo k nepříteli.
Také politici chtěli využít velkou válku k tomu, aby získali pro Čechy a Slováky samostatný stát a odtrhli se od Rakouska-Uherska, od Habsburků.
Samostatné Československo si přáli vytvořit
Tomáš Garrigue Masaryk (TGM), Edvard Beneš a Slovák Rastislav Štefánik.
|
- Když v roce 1918 skončila 1.světová válka, Rakousko - Uhersko bylo poraženo.
- Dne 28. října 1918 byl vyhlášen nový stát – samostatné Československo.
|
28. říjen státní svátek - Den vzniku samostatného československého státu
|
- Československo tvořily tyto země:
- Čechy
- Morava
- Slezsko
- Slovensko
- Podkarpatská Rus
- V mnoha městech a vesnicích lidé postavili pomníky a památníky lidem, kteří padli v první světové válce.
- Náš nový stát byl demokratický.
- Československo po první světové válce patřilo mezi přední státy světa.
- Měli jsme velmi rozvinuté hospodářství a mnoho šikovných techniků a dělníků.
- Výrobou jsme se řadili na 15. místo na světě. Nastal rozvoj kultury i vědy.
- Dodnes můžete vidět slavné staré české filmy z té doby.
- Lidé velice uznávali prvního československého prezidenta T.G. Masaryka.
- Jeho nástupcem se stal Edvard Beneš.
- Tato republika trvala však jen 20 let.
Protektorát Čechy - Morava
V Německu se začali k moci dostávat fašisté a jejich vůdce Adolf Hitler.
Hitler chtěl ovládnout celý svět a vytvořit Velkoněmeckou říši.
Naši spojenci Anglie a Francie nás zradili.
Němečtí fašisté obsadili Čechy, Moravu, Slezsko.
Pro naši zem nastala doba útlaku a strachu.
- Fašismus je totalita. Vládci zastrašovali lidi a nutili je poslouchat Hitlera.
- Kdo se proti fašistům postavil, byl zatčen nebo zabit.
- Hitler napadl Polsko a začala druhá světová válka.
- trvala od roku 1938 do roku 1945
- Během té doby bylo popraveno hodně vlastenců, mnoho lidí zahynulo v německých koncentračních táborech, tisíce vojáků padly na frontě.
- Do války bylo zataženo mnoho států.
- Proti fašistickému Německu bojovali velké armády
- Ruska
- Anglie
- Francie
- později Ameriky.
- Z válečných filmů se dovídáme, jaké strašné utrpení a neštěstí druhá světová válka lidem přinesla.
- Naše zem byla osvobozena od německých fašistů díky armádám Ruska a Ameriky.
- východní část naší Země osvobozovali Rusové
- západní část Američané
- Okolím Kaplice procházela „demarkační čára“, na které se armády setkaly.
- Dvořiště bylo osvobozeny Američany
- Kaplici osvobozovali Rusové
- Druhá světová válka skončila 8. května 1945. Německo bylo poraženo.
- tento den si připomínáme osvobození naší vlasti a konec války.
|
8. květen státní svátek - Den vítězství
|
Socialismus
- Po druhé světové válce se moci v Československu ujali komunisté.
- Lidé věřili, že přijde spravedlivý řád, kdy si všichni lidé budou rovni.
- Že budou společně pracovat na svém.
- Ale komunisté znárodnili (přivlastnili si) soukromý majetek bohatých lidí a začali na něm hospodařit sami.
- Měli málo odborníků, kteří by dokázali průmysl a zemědělství dobře vést.
- Hospodářství upadalo, lidé nesměli svobodně cestovat a vyjadřovat své názory.
- Vládnoucí komunistická strana potlačovala lidská práva a všechny, kteří komunisty kritizovali, umlčeli.
- Po čtyřiceti letech totality se lidé vzbouřili.
Sametová revoluce
- 17. listopadu 1989 na demonstraci, kde si připomínali dávný fašistický útlak českých studentů, lidé provolávali hesla o svobodě a byli surově zbiti.
- V Praze na Národní třídě, kde se vše odehrálo, si lidé u pamětní desky dodnes připomínají začátek revoluce (sametová revoluce – protože při ní nebyl nikdo zabit).
- Občané Československa vyjadřovali solidaritu se všemi, kteří se nebáli otevřeně říkat, co si myslí.
- Vypukla vlna stávek, lidé demonstrovali za změnu vlády a za svobodné volby.
- Komunistická vláda a prezident odstoupili, proběhly svobodné volby.
- Československo se stalo demokratickým státem.
- Prvním prezidentem nového státu byl zvolen Václav Havel.
|
17. listopad státní svátek – Den boje za svobodu a demokracii
|
- Slovensko si přálo mít samostatný stát.
