Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

V době od roku 1000 asi do roku 1450 ve všech zemích Evropy vládli králové nebo císařové.

Půda

• Králům patřila všechna půda.
• Půdu král rozdával nejvýznamnějším mužům, šlechticům.
• Šlechtici mu za to slíbili, že ho budou poslouchat a budou za něj bojovat.
• Ostatní lidé byli poddaní.
• Poddaní obdělávali panskou půdu.
• Odváděli za ni daně – buď za ni platili nebo odevzdávali úrodu nebo na ní pracovali zadarmo.

Král

• Král a šlechta budovali na svou obranu před nepřítelem hrady.
• Ozbrojení vojáci stáli na stráži ve dne v noci.
• Když král potřeboval peníze nebo vojsko, jednal s nejvýznamnějšími muži v zemi.
• Tak vznikly první parlamenty.

Šlechtici

• Pán hradu někdy pořádal slavnost ve velké dvoraně.
• Jeho rodina a významní hosté seděli v čele stolu.
• Hosty bavili potulní zpěváci a kejklíři.
• Zbytky jídla byly často rozdávány chudým.

Rytíři

• Pokud měl šlechtic syna, byl vychován v rytíře.
• Rytíř nejdříve sloužil jako páže ve šlechtické rodině.
• Tam se naučil uhlazenému (vybranému) chování. Potom se z něj stal panoš.
• Panoš byl sluhou rytíře.
• Učil se jezdit na koni, nosit brnění a zacházet se zbraní.
• Když panoš dokázal svou udatnost, statečný čin, jeho pán ho pasoval na rytíře.
• Lidé oslovovali rytíře „pane“.

Venkov

• Většina lidí žila na venkově.
• Malé domy měly slaměné střechy s otvory, kterými vycházel kouř z ohnišť a pecí.
• Lidé pracovali na poli každý den, kromě neděle a svátků.
• V těchto dnech chodili do kostela na bohoslužby.
• Vesničané pásli dobytek na pastvinách.
• Ženy předly ovčí vlnu a prodávaly ji obchodníkům.
• Ti z ní dávali tkalcům utkat látky.
• Za nějaký přestupek proti středověkému právu byl člověk vsazen „do klády“ a vesničané po něm mohli cokoli házet.
• Nebo byl na návsi připoután na pranýř, to byla velká ostuda.
• Jednou za čas se konaly trhy – jarmarky.
• Kupovalo se zde a prodávalo různé zboží.
• Hrnčíři prodávali hrnce a rendlíky, jiní ovoce, zeleninu, dobytek.
• Hudebníci a žongléři bavili lidi.
• Poddaný, který toužil být svobodný, utekl z vesnice.
• Když ho do roka a do dne nechytili, byl volný.
• Když odešel do města, mohl se naučit nějakému řemeslu.
• Několik let pracoval jako učeň (tovaryš) u mistra.

Nemoci

• Ve středověku přivlekli námořníci z Asie do Evropy strašnou nemoc – mor.
• Mor se rozšířil po celé Evropě.
• Na lidi ji přenášely blechy z krys.
• Téměř každý třetí člověk zemřel na mor.

Významné královské rody

• V naší zemi ve středověku vládli
• Přemyslovci
• Lucemburkové

Významné osobnosti středověku u nás

• kníže Václav (svatý Václav, 28. září svátek Den české státnosti)
• král Přemysl Otakar I.
• král Přemysl Otakar II.
• král a římský císař Karel IV. (otec vlasti)
• král Zikmund
• Mistr Jan Hus
• Jan Žižka

Slované

• V 5. století na naše území přicházejí kmeny Slovanů. Přicházejí z východu – z Ukrajiny a Polska.
• Byli to pastevci a zemědělci. Usadili se kolem řek.
• Pracovali na polích, chovali prasata, kozy a ovce.
• Uměli tkát látky.
• Provozovali výměnný obchod.
• Měli společný jazyk – praslovanština – nemáme písemné památky.
• Neměli křesťanské náboženství, ale náboženství pohanské.
• Pohané neměli jednoho boha, ale mnoho bohů.
  • bůh války - Perun – též vládce hromu a blesku byl nejmocnější
  • bůh úrody - Veles
  • bůh pohostinnosti - Radegast
• V 7. století byli Slované napadeni divokými kočovnými Avary.

Sámova říše

• Vládcem Slovanů se stal Sámo a pod jeho vedením se úspěšně bránili.

Velkomoravská říše

• V 9. století se na Moravě a na jihozápadním Slovensku rozkládal stát Velká Morava.
  • Brzy stal mocným evropským státem.

Křesťanství

• Pohanské náboženství bylo postupně vytlačováno křesťanským náboženstvím.
• křesťanství vyznávalo pouze jednoho boha
• vyzývalo k lásce a pomoci
• odmítalo lež, násilí a nenávist
• křesťané se pro víru dávali pokřtít
• Křesťanství šířili německy a latinsky a lidé jim nerozuměli.
• Velkomoravský kníže hledal kněze, kteří by u nás rozšiřovali křesťanství mezi lidmi srozumitelným jazykem.
• Požádal o pomoc byzantského císaře.
• Byzantský císař poslal na Moravu dva vzdělané kněze, bratry Konstantina a Metoděje.
• Bylo to roku 863

státní svátek - 5. červenec Den slovanských zvěrozvěstů

• Oba bratři uměli slovanský jazyk a na Moravě ho začali používat při křesťanských bohoslužbách. (Do té doby se v kostele kázalo pouze latinsky.)
• Konstantin vytvořil první slovanské písmo hlaholici.
• Do slovanského jazyka přeložil bibli.
• Většina národa přešla ke křesťanství.
• Konstantin později přijal jméno Cyril.
• Za své zásluhy o rozšíření křesťanství byli později Cyril a Metoděj prohlášeni za svaté.
• 5.červenec byl u nás na jejich počest vyhlášen státním svátkem Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (věrozvěstové = zvěstovali, přinesli víru)

Karel IV. - Otec vlasti

• Byl nejstarším synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
• V mládí žil ve Francii, kde se setkával s význačnými politiky, umělci a vzdělanci.
• Jakmile mladý Karel nastoupil na český trůn, pustil se do obnovy království.
• Dohlížel na dodržování zákonů.
• Od šlechticů si vyžádal slib věrnosti.
• Chtěl dobrou spolupráci: panovník – církev - šlechta.
• Chtěl se stát římským králem.
• Na svou stranu potřeboval získat německá knížata i významné biskupy.
• Vedl složitá politická jednání. Sliboval jim pomoc.
• Přenechával nebo propůjčoval území, domlouval výhodné sňatky.
• Získal veliká území bez bojů. Jeho příbuzní v západní Evropě ho podporovali.
• Karel se stal dokonce římským císařem a byl korunován jako Karel IV.


• Karel IV. se velice zasloužil o rozvoj Prahy. (Praha byla největší město ve střední Evropě)
• Zveleboval Prahu, aby reprezentovala sídlo římského císaře.
• Na Pražském hradě vyrůstal chrám sv. Víta.
• Založil Nové Město, navrhl síť širokých ulic, město obehnal hradbami.
• Přes Vltavu dal postavit kamenný most.
• Chtěl zvýšit vzdělanost národa
• založil univerzitu(fakulta svobodných umění, lékařská, teologická, právnická)
• byla první univerzitou ve střední Evropě.
• Hrad Karlštejn sloužil k odpočinku krále a k přijímání hostů.
• Dal zhotovit korunovační klenoty.
• Byl pohřben do hrobky v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

V celé tisícileté historii českého státu byl Karel IV. nejvýznamnějším panovníkem.

Doba husitská

• Po smrti Karla IV. naše země prožívá úpadek.
• Šlechta bojuje s králem i mezi sebou.
• Zemi postihl mor, život lidí se zhoršil.
• Církev nesmírně zbohatla a ovládala životy lidí.
• Mnoho kněžích žilo v přepychu a neplnilo své křesťanské povinnosti.
• Církev „prodávala odpustky“ – tomu, kdo si od církve odpustek koupil, měly být odpuštěny jeho zlé skutky.
• To se však některým kněžím nelíbilo.
• Chtěli, aby církev byla opět chudobná a sloužila lidem.
• Nejvíce o napravení církve bojoval Mistr Jan Hus.

Mistr Jan Hus

• Vystudoval Karlovu univerzitu a kázal v Praze v Betlémské kapli.
• Na jeho kázání se sjížděli lidé zdaleka.
• To se však některým kněžím nelíbilo.
• Chudí Husovi nadšeně naslouchali, bohatí se cítili ohroženi.
• Církev poznala, že Hus by jí mohl být nebezpečný.
• Hus kritizoval prodávání odpustků.
• Hus chtěl zmenšit rozdíly mezi pány, kněžími a prostými lidmi.
• Chtěl, aby při mši svaté všichni bez výjimky přijímali chléb (tělo Páně) a mešní víno (krev Páně).
• V té době pili z kalicha jenom kněží.
• Znakem Husova učení se stal kalich.
• Církev Jana Husa vyhnala z Prahy.
• Žil potom na venkově, kde psal a kázal lidem i venku pod širým nebem.
• Církev se stále potřebovala Husa zbavit.
• Pozvali ho do Kostnice v Německu na církevní sněm.
• Tam měl vysvětlit své učení.
• Sám císař Zikmund (liška ryšavá) se zaručil za jeho bezpečnost.
• Byla to však léčka.
• Hus byl hned po příjezdu do Kostnice zatčen a uvězněn.
• Nedostal žádnou možnost, aby své učení vysvětlil.
• Církevní sněm mu nabídl, že si může zachránit život, když odvolá své učení.
• Hus odmítl, neodvolal.
• Jeho popel vhodili do řeky Rýn.
• Tento den je státním svátkem České republiky.
• Den upálení mistra Jana Husa

státní svátek - 6. červenec Den upálení mistra Jana Husa

Zemřel statečný člověk. Jeho smrt zasáhla český lid. Prostý lid se však jeho smrtí zastrašit nenechal.

Husitské války

• Lidé, kteří se k Husovu učení hlásili, se spojili, začali si říkat husité a jako symbol si vybrali kalich.
• Kalich byl znamením rovnosti všech lidí.
• Na venkově začínají ničit kostely, vyhánějí kněze a začínají mnoho let trvající husitské války.
• Husité si vybudovali opevněné město Tábor.
  • V něm si měli být všichni lidé rovni.
  • V čele husitského vojska stál Jan Žižka z Trocnova.
  • Stal se husitským hejtmanem.
  • Všechny bitvy, které vedl, byly vítězné. Nepoznal porážku.
  • V husitské armádě měli těžké bojové vozy, z nich sestavovali na bojišti vozovou hradbu.
  • Dále používali zbraně ručnice, kopí, cepy, sudlice, které byly vyrobeny ze zemědělského nářadí.
  • Vojáky doprovázely ženy i děti.
  • Husité při útoku zastrašovali nepřítele mohutným zpěvem.
• Do boje proti husitům byli najímáni křižáci.
• Křížové výpravy měly zlikvidovat nepřátele církve ve jménu kříže.
• Výpravy vyhlašoval papež.
• Všech pět křižáckých výprav proti husitům však skončilo pro husity vítězně.
• Husitské výpravy byly stále úspěšnější, vojsko a velitelé bohatli.
• Války ale vyčerpávaly naši zemi. Země chudla.
• Někteří husité získali bohatství a chtěli si ho užívat.
• Husitský tábor už nebyl jednotný.
• Husité se rozdělili do dvou táborů a neshody vyvrcholily v bitvě u Lipan (Český Brod).
• Bitva u Lipan ukončila husitské hnutí.

/zdroj:Společnost pro 4.roč. ZŠ, nakladatelství Fraus 2010, Vlastivěda 4, Nová škola 2004/