V době od roku 1000 asi do roku 1450 ve všech zemích Evropy vládli králové nebo císařové.
Půda
- Králům patřila všechna půda.
- Půdu král rozdával nejvýznamnějším mužům, šlechticům.
- Šlechtici mu za to slíbili, že ho budou poslouchat a budou za něj bojovat.
- Ostatní lidé byli poddaní.
- Poddaní obdělávali panskou půdu.
- Odváděli za ni daně – buď za ni platili nebo odevzdávali úrodu nebo na ní pracovali zadarmo.
Král
- Král a šlechta budovali na svou obranu před nepřítelem hrady.
- Ozbrojení vojáci stáli na stráži ve dne v noci.
- Když král potřeboval peníze nebo vojsko, jednal s nejvýznamnějšími muži v zemi.
- Tak vznikly první parlamenty.
Šlechtici
- Pán hradu někdy pořádal slavnost ve velké dvoraně.
- Jeho rodina a významní hosté seděli v čele stolu.
- Hosty bavili potulní zpěváci a kejklíři.
- Zbytky jídla byly často rozdávány chudým.
Rytíři
- Pokud měl šlechtic syna, byl vychován v rytíře.
- Rytíř nejdříve sloužil jako páže ve šlechtické rodině.
- Tam se naučil uhlazenému (vybranému) chování. Potom se z něj stal panoš.
- Panoš byl sluhou rytíře.
- Učil se jezdit na koni, nosit brnění a zacházet se zbraní.
- Když panoš dokázal svou udatnost, statečný čin, jeho pán ho pasoval na rytíře.
- Lidé oslovovali rytíře „pane“.
Venkov
- Většina lidí žila na venkově.
- Malé domy měly slaměné střechy s otvory, kterými vycházel kouř z ohnišť a pecí.
- Lidé pracovali na poli každý den, kromě neděle a svátků.
- V těchto dnech chodili do kostela na bohoslužby.
- Vesničané pásli dobytek na pastvinách.
- Ženy předly ovčí vlnu a prodávaly ji obchodníkům.
- Ti z ní dávali tkalcům utkat látky.
- Za nějaký přestupek proti středověkému právu byl člověk vsazen „do klády“ a vesničané po něm mohli cokoli házet.
- Nebo byl na návsi připoután na pranýř, to byla velká ostuda.
- Jednou za čas se konaly trhy – jarmarky.
- Kupovalo se zde a prodávalo různé zboží.
- Hrnčíři prodávali hrnce a rendlíky, jiní ovoce, zeleninu, dobytek.
- Hudebníci a žongléři bavili lidi.
- Poddaný, který toužil být svobodný, utekl z vesnice.
- Když ho do roka a do dne nechytili, byl volný.
- Když odešel do města, mohl se naučit nějakému řemeslu.
- Několik let pracoval jako učeň (tovaryš) u mistra.
Nemoci
- Ve středověku přivlekli námořníci z Asie do Evropy strašnou nemoc – mor.
- Mor se rozšířil po celé Evropě.
- Na lidi ji přenášely blechy z krys.
- Téměř každý třetí člověk zemřel na mor.
Významné královské rody
- V naší zemi ve středověku vládli
Významné osobnosti středověku u nás
- kníže Václav (svatý Václav, 28. září svátek Den české státnosti)
- král Přemysl Otakar I.
- král Přemysl Otakar II.
- král a římský císař Karel IV. (otec vlasti)
- král Zikmund
- Mistr Jan Hus
- Jan Žižka
Slované
- V 5. století na naše území přicházejí kmeny Slovanů. Přicházejí z východu – z Ukrajiny a Polska.
- Byli to pastevci a zemědělci. Usadili se kolem řek.
- Pracovali na polích, chovali prasata, kozy a ovce.
- Uměli tkát látky.
- Provozovali výměnný obchod.
- Měli společný jazyk – praslovanština – nemáme písemné památky.
- Neměli křesťanské náboženství, ale náboženství pohanské.
- Pohané neměli jednoho boha, ale mnoho bohů.
- bůh války - Perun – též vládce hromu a blesku byl nejmocnější
- bůh úrody - Veles
- bůh pohostinnosti - Radegast
- V 7. století byli Slované napadeni divokými kočovnými Avary.
Sámova říše
- Vládcem Slovanů se stal Sámo a pod jeho vedením se úspěšně bránili.
Velkomoravská říše
- V 9. století se na Moravě a na jihozápadním Slovensku rozkládal stát Velká Morava.
- Brzy stal mocným evropským státem.
Křesťanství
- Pohanské náboženství bylo postupně vytlačováno křesťanským náboženstvím.
- křesťanství vyznávalo pouze jednoho boha
- vyzývalo k lásce a pomoci
- odmítalo lež, násilí a nenávist
- křesťané se pro víru dávali pokřtít
- Křesťanství šířili německy a latinsky a lidé jim nerozuměli.
- Velkomoravský kníže hledal kněze, kteří by u nás rozšiřovali křesťanství mezi lidmi srozumitelným jazykem.
- Požádal o pomoc byzantského císaře.
- Byzantský císař poslal na Moravu dva vzdělané kněze, bratry Konstantina a Metoděje.
- Bylo to roku 863
státní svátek - 5. červenec Den slovanských zvěrozvěstů - Oba bratři uměli slovanský jazyk a na Moravě ho začali používat při křesťanských bohoslužbách. (Do té doby se v kostele kázalo pouze latinsky.)
- Konstantin vytvořil první slovanské písmo hlaholici.
- Do slovanského jazyka přeložil bibli.
- Většina národa přešla ke křesťanství.
- Konstantin později přijal jméno Cyril.
- Za své zásluhy o rozšíření křesťanství byli později Cyril a Metoděj prohlášeni za svaté.
- 5.červenec byl u nás na jejich počest vyhlášen státním svátkem Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (věrozvěstové = zvěstovali, přinesli víru)
Karel IV. - Otec vlasti
- Byl nejstarším synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
- V mládí žil ve Francii, kde se setkával s význačnými politiky, umělci a vzdělanci.
- Jakmile mladý Karel nastoupil na český trůn, pustil se do obnovy království.
- Dohlížel na dodržování zákonů.
- Od šlechticů si vyžádal slib věrnosti.
- Chtěl dobrou spolupráci: panovník – církev - šlechta.
- Chtěl se stát římským králem.
- Na svou stranu potřeboval získat německá knížata i významné biskupy.
- Vedl složitá politická jednání. Sliboval jim pomoc.
- Přenechával nebo propůjčoval území, domlouval výhodné sňatky.
- Získal veliká území bez bojů. Jeho příbuzní v západní Evropě ho podporovali.
- Karel se stal dokonce římským císařem a byl korunován jako Karel IV.
- Karel IV. se velice zasloužil o rozvoj Prahy. (Praha byla největší město ve střední Evropě)
- Zveleboval Prahu, aby reprezentovala sídlo římského císaře.
- Na Pražském hradě vyrůstal chrám sv. Víta.
- Založil Nové Město, navrhl síť širokých ulic, město obehnal hradbami.
- Přes Vltavu dal postavit kamenný most.
- Chtěl zvýšit vzdělanost národa
- založil univerzitu(fakulta svobodných umění, lékařská, teologická, právnická)
- byla první univerzitou ve střední Evropě.
- Hrad Karlštejn sloužil k odpočinku krále a k přijímání hostů.
- Dal zhotovit korunovační klenoty.
- Byl pohřben do hrobky v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
V celé tisícileté historii českého státu byl Karel IV. nejvýznamnějším panovníkem.
Doba husitská
- Po smrti Karla IV. naše země prožívá úpadek.
- Šlechta bojuje s králem i mezi sebou.
- Zemi postihl mor, život lidí se zhoršil.
- Církev nesmírně zbohatla a ovládala životy lidí.
- Mnoho kněžích žilo v přepychu a neplnilo své křesťanské povinnosti.
- Církev „prodávala odpustky“ – tomu, kdo si od církve odpustek koupil, měly být odpuštěny jeho zlé skutky.
- To se však některým kněžím nelíbilo.
- Chtěli, aby církev byla opět chudobná a sloužila lidem.
- Nejvíce o napravení církve bojoval Mistr Jan Hus.
Mistr Jan Hus
- Vystudoval Karlovu univerzitu a kázal v Praze v Betlémské kapli.
- Na jeho kázání se sjížděli lidé zdaleka.
- To se však některým kněžím nelíbilo.
- Chudí Husovi nadšeně naslouchali, bohatí se cítili ohroženi.
- Církev poznala, že Hus by jí mohl být nebezpečný.
- Hus kritizoval prodávání odpustků.
- Hus chtěl zmenšit rozdíly mezi pány, kněžími a prostými lidmi.
- Chtěl, aby při mši svaté všichni bez výjimky přijímali chléb (tělo Páně) a mešní víno (krev Páně).
- V té době pili z kalicha jenom kněží.
- Znakem Husova učení se stal kalich.
- Církev Jana Husa vyhnala z Prahy.
- Žil potom na venkově, kde psal a kázal lidem i venku pod širým nebem.
- Církev se stále potřebovala Husa zbavit.
- Pozvali ho do Kostnice v Německu na církevní sněm.
- Tam měl vysvětlit své učení.
- Sám císař Zikmund (liška ryšavá) se zaručil za jeho bezpečnost.
- Byla to však léčka.
- Hus byl hned po příjezdu do Kostnice zatčen a uvězněn.
- Nedostal žádnou možnost, aby své učení vysvětlil.
- Církevní sněm mu nabídl, že si může zachránit život, když odvolá své učení.
- Hus odmítl, neodvolal.
- Jeho popel vhodili do řeky Rýn.
- Tento den je státním svátkem České republiky.
- Den upálení mistra Jana Husa
státní svátek - 6. červenec Den upálení mistra Jana Husa Zemřel statečný člověk. Jeho smrt zasáhla český lid. Prostý lid se však jeho smrtí zastrašit nenechal.
Husitské války
/zdroj:Společnost pro 4.roč. ZŠ, nakladatelství Fraus 2010, Vlastivěda 4, Nová škola 2004/
- Lidé, kteří se k Husovu učení hlásili, se spojili, začali si říkat husité a jako symbol si vybrali kalich.
- Kalich byl znamením rovnosti všech lidí.
- Na venkově začínají ničit kostely, vyhánějí kněze a začínají mnoho let trvající husitské války.
- Husité si vybudovali opevněné město Tábor.
- V něm si měli být všichni lidé rovni.
- V čele husitského vojska stál Jan Žižka z Trocnova.
- Stal se husitským hejtmanem.
- Všechny bitvy, které vedl, byly vítězné. Nepoznal porážku.
- V husitské armádě měli těžké bojové vozy, z nich sestavovali na bojišti vozovou hradbu.
- Dále používali zbraně ručnice, kopí, cepy, sudlice, které byly vyrobeny ze zemědělského nářadí.
- Vojáky doprovázely ženy i děti.
- Husité při útoku zastrašovali nepřítele mohutným zpěvem.
- Do boje proti husitům byli najímáni křižáci.
- Křížové výpravy měly zlikvidovat nepřátele církve ve jménu kříže.
- Výpravy vyhlašoval papež.
- Všech pět křižáckých výprav proti husitům však skončilo pro husity vítězně.
- Husitské výpravy byly stále úspěšnější, vojsko a velitelé bohatli.
- Války ale vyčerpávaly naši zemi. Země chudla.
- Někteří husité získali bohatství a chtěli si ho užívat.
- Husitský tábor už nebyl jednotný.
- Husité se rozdělili do dvou táborů a neshody vyvrcholily v bitvě u Lipan (Český Brod).
- Bitva u Lipan ukončila husitské hnutí.