a tóny |
o rytmu |
názvosloví |
v pohybu |
formy |
nástroje |
tělesa |
---|
Orchestr
- orchestr byl půlkruhový prostor mezi scénou a hledištěm, na němž při divadelních představeních vystupoval chór
- dnes označení pro hudební instrumentální těleso, v němž jsou jednotlivé nástroje zastoupeny vždy více než jedním hráčem
Historie
- v pozdním středověku a renesanci se užívalo slova cappella, označujícího zpočátku vokalisty spolu s jejich instrumentálním doprovodem
- v tomto významu se slovo orchestr poprvé objevuje v baroku
- barokní orchestr se skládal ze dvou složek - fundamentu (violoncello, fagot, loutna, cembalo, varhany) a vrchních melodických nástrojů (housle, flétna, hoboj apod.)
- kapelník dirigoval obvykle od cembala, podílel se na provedení skladby také například jako houslista (Antonio Vivaldi) nebo používal podle francouzského úzu dirigentské hole (Jean-Baptiste Lully)
- orchestry mívaly kolem dvaceti instrumentalistů, dochovaly se již také záznamy o příležitostném vystoupení mnohem početnějších uskupení (kolem sta hráčů)
- ve druhé polovině 18. století přispěly k rozvoji nové podoby orchestru např. Berlín a především Mannheim a Paříž
- všude se výrazně uplatňovali čeští hudebníci (bratři František a Antonín Bendové, Jan Václav Stamic, Karel Stamic, František Xaver Richter a další)
- čtyřhlasé obsazení smyčců (1. housle, 2. housle, violy a cella s kontrabasy) a zdvojení dřev (2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty)
- v raném klasicismu 2 hoboje, 2 horny vytvořilo novou zvukovou normu, která byla postupně obohacována o další nástroje
- v období romantismu zejména ve skupině žesťů
- ve 20. století především ve skupině bicích, zároveň rostl i počet členů orchestru
- v moderní hudbě se aktuální nástrojové složení orchestru zcela podřizuje dané partituře
- může předepisovat například elektrofonické nástroje, digitálně produkovaný zvuk apod.
Klasifikace orchestrů
klasifikace základních typů orchestru vycházejí obvykle z toho:
- z jakých hudebních nástrojů se těleso skládá (například smyčcový orchestr nebo dechový orchestr)
- jak velkým počtem instrumentalistů jsou nástroje zastoupeny (komorní orchestr, symfonický orchestr apod.)
- jakému druhu hudby se těleso věnuje (například jazzový, taneční, divadelní, filmový, mozartovský, barokní orchestr atd.).
- tato základní kritéria se často prolínají a při specifikaci nových druhů hudebních těles k nim přistupují další hlediska
Symfonický (filharmonický) orchestr
- největší počet instrumentalistů (více než sto) sdružuje symfonický orchestr, označovaný často také jako filharmonický (filharmonie)
- jednotlivé nástroje jsou v něm zastoupeny vždy větším počtem instrumentalistů, tvořících nástrojové skupiny (sekce)
- obsazení orchestru se obvykle uvádí v ustálené posloupnosti, odpovídající pořadí instrumentálních hlasů v partituře
- dechové dřevěné nástroje: flétny a pikola, hoboje a anglický roh, klarinety, fagoty a kontrafagot
- dechové žesťové nástroje: horny (corny), trubky, pozouny, tuba
- bicí: kotle, basový buben, malý buben, činely, triangl
- harfy
- smyčce: první housle, druhé housle, violy, violoncella, kontrabasy
- podle potřeb konkrétní partitury mohou k těmto nástrojům přistupovat i další, např. drnkací nebo klávesové (klavír, cembalo, varhany, celesta, xylofon), jazzové (saxofon)
- jednotlivé nástrojové skupiny v orchestru mají svou hierarchii
- první (a druhý první) hráč každé skupiny hraje sóla předepsaná pro jeho nástroj v partituře
- obvykle je zároveň také vedoucím skupiny (nástrojové sekce) s povinností vést dílčí zkoušky své skupiny
- tento sóloinstrumentalista je jmenován na základě svého vítězství v konkurzu, vypsaném na tuto pozici
- konkurzní komisi tvoří obvykle šéfdirigent a první hráči jednotlivých nástrojových skupin.
- sóloví hráči smyčcových sekcí se označují jako koncertní mistři.
- zvláštní postavení má koncertní mistr skupiny prvních houslí, který je podřízen přímo dirigentovi a tvoří při studiu skladby spojovací článek mezi ním a orchestrem
- v renomovaných orchestrech procházejí instrumentalisté konkurzem často vícekrát
- uměleckým vedením orchestru je pověřen jeho šéfdirigent
- kromě šéfdirigenta mají velké symfonické orchestry také své stálé a hostující dirigenty
- osobnost dirigenta se projevuje nejen v nastudování skladeb i ve stylu práce samotného orchestru a jeho specifickém způsobu interpretace
- způsobem své práce významně spoluutváří úroveň orchestru a formuje jeho repertoár
- členy umělecké rady, která spolurozhoduje o dramaturgii sezóny, jsou krom něj také první hráči jednotlivých nástrojových sekcí