Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Opera

Charakteristika

• opera (z italského opera in musica, hudební dílo) je umělecká forma spojující dramatické divadelní představení s hudbou tak, že herci text (libreto) zpívají a doprovází je orchestr
• slovem opera se označuje i operní dům, tedy divadelní budova a instituce, provozující opery, včetně umělecké společnosti, která operu provozuje
• opera je součástí západní klasické umělecké tradice, existuje však rovněž tradiční čínská opera, která vznikla a vyvíjela se nezávisle na západní hudbě

Historie

• vznikla v Itálii koncem 16. století
  • nejstarším, dnes ztraceným dílem považovaným za operu je Dafne skladatele Jacopa Periho, uvedeným ve Florencii kolem roku 1597
• název opera byl poprvé použit v souvislosti s uvedením díla Francesca Cavalliho Le nozze di Teti e di Peleo v roce 1639 v Benátkách
• v 17. století se opera rozšířila po všech hlavních zemích Západu - domácí operní tradice založili
• Heinrich Schütz v Německu
• Jean-Baptiste Lully ve Francii
• Henry Purcell v Anglii
• přes silnou zejména francouzskou operní školu však až dlouho do 18. století zůstávala vedoucí zemí opery Itálie
• koncem 18. století se začal prosazovat vliv německy hovořících skladatelů
• Wolfgang Amadeus Mozart, nejslavnější operní skladatel té doby, napsal přes 200 skladeb (Figarova svatba)
• v opeře první třetiny 19. století vyvrcholil operní styl bel canto reprezentovaný autory jako
• Gioacchino Rossini, Gaetano Donizetti a Vincenzo Bellini
• zároveň vznikla tradice „velké opery“ (grand opera), spojené se jménem Giacomo Meyerbeera
• následující „zlatý věk“ opery kolem poloviny 19. století, přinesl rovněž vznik dalších národních operních tradic mimo klasické země opery
• Richard Wagner a Giuseppe Verdi (Nabucco), (Rigoletto)
• Richard Wagner
• Georges Bizet (Carmen)
• českou operu tehdy ustavil především Bedřich Smetana
• konec 19. a začátek 20. století poznamenal vliv italského verismu a rozvoj nových harmonických postupů
• Giacomo Puccini (Turandot), Richard Strauss, Leoš Janáček
• 20. století přineslo mnoho nových stylů a experimentů i v oblasti opery
• například atonalitu a seriální hudbu (Arnold Schönberg a Alban Berg)
• neoklasicismus (Igor Stravinskij)
• později minimalismus (Philip Glass a John Adams)

Operní scéna

• operní dům nebo jen zkráceně opera je divadlo určené převážně k provozování oper
• případně příbuzných žánrů, jako jsou operety a balety
• většina operních domů má k dispozici
• stálý soubor profesionálních operních zpěváků (operních pěvců)
• vlastní operní orchestr
• často doplněný o svůj vlastní pěvecký sbor
• baletní skupinu
• první operní divadla se objevila ve druhé třetině 17. století v Itálii, první bylo v Benátkách
• vnitřní uspořádání prostoru opery se ustálilo již během baroka
• velké jeviště vybavené příslušnou divadelní mašinérií je od hlediště odděleno orchestřištěm umístěným v prohlubni, aby orchestr nerušil pohled na scénu
• diváci nemohou být příliš daleko od jeviště
• proto jsou sedadla rozmístěna na několika úrovních
• zpravidla pomocí systému několika pater lóží
• v České republice se nachází celkově 10 operních domů, což je rekordní počet na zemi s deseti miliony obyvatel

Opereta

Charakteristika

• opereta je hudebně-dramatický divadelní útvar zábavního rázu, v němž se střídá mluvené slovo se zpěvem
• jedná se o kombinaci klasické divadelní činohry s operou
• opereta je ve své původní formě v podstatě lehčí a zábavnější opera (tzv. komická opera)
• přímý předchůdce dnešního muzikálu, kterému je také nejvíce podobná
• perety bývají někdy považovány za méně hodnotný umělecký žánr, často s přídechem pokleslé, popřípadě i zastaralé, lidové zábavy
• některé dnes všeobecně uznávané opery byly původně vytvořeny jako operety
• např. Smetanova národní opera Prodaná nevěsta
• původně vytvořena jako opereta a v operu byla autorem teprve během doby postupně dotvořena
• vlastní operetní představení velmi často námětově čerpá z činoherního žánru komedie
• obvykle se jedná o nějakou jednoduchou komediální hru typu frašky či burlesky, jež byla vhodně hudebně doplněna písněmi a dalšímu doprovodnými hudebními skladbami a tanečními čísly
• samotný děj operety pak bývá vhodně schematizován do několika klasických částí (dějství, jednání)

Nejvýznamější autoři operet

• Johann Strauss - (Cikánský baron), vídeňské valčíky
• Franz Lehár - (Veselá vdova)
• Imre Kálmán - (Čardášová princezna), (Kněžna Marica)
• Jacques Offenbach - (Hoffmannovy povídky - barcalora)

15:03 13.8.2011

Není jednoduché odhadovat budoucí vývoj tohoto zábavného žánru. Prozatím se zdá, že jeho vývoj je již definitvně a zcela uzavřen s tím, že všechny hlavní společenské funkce převzal po operetě právě muzikálový žánr

Symfonická báseň

Charakteristika

• symfonická báseň je dílo pocházející z oblasti klasické hudby určené pro orchestr
• patří mezi díla tzv. programní hudby, protože má od svého autora určen jiný nehudební "program"
• znamená to, že je zhudebněním určitého příběhu nebo obrazu
• opakem programní hudby je hudba absolutní, která žádný autorem stanovený program nemá
• námětem pro symfonickou báseň je nejčastěji nějaké literární či dramatické dílo, které má své kořeny v lidové slovesnosti
  • např. legenda, epos, mýtus, pohádka, pověst nebo obraz města či krajiny.
• symfonická báseň je obvykle jednovětá skladba
• více za sebou seřazených symfonických básní může vytvářet symfonickou svitu nebo cyklus symfonických básní
• příkladem svity je Lemminkäinen finského skladatele Jeana Sibelia
• příkladem cyklu je Má vlast od českého skladatele Bedřicha Smetany - Vltava