Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

1. Na jakou teplotu by bylo nutno zahřát pálené vápno (oxid vápenatý), aby došlo ke změně skupenství látky?
2. Které z uvedených dějů jsou děje chemické: tlení trávy, mrznutí vody, hoření nafty, tání ledu, vypařování acetonu, spalování uhlí?
3. Zdůvodni, proč v tabulkách není spolu s teplotou tání i teplota kapalnění.
4. Urči hmotnost krychle z olova o délce strany 100 mm.
5. Do které kategorie nebezpečných látek zařadíš benzin?

Řešení

1. Na jakou teplotu by bylo nutno zahřát pálené vápno (oxid vápenatý), aby došlo ke změně skupenství látky?
Teplota tání páleného vápna je 782⁰C a teplota varu je 2000⁰C. Při 782⁰C pevné pálené vápno se přemění na kapalinu a při 2000⁰C se přemění na plyn.

2. Které z uvedených dějů jsou děje chemické: tlení trávy, mrznutí vody, hoření nafty, tavení ledu, vypařování acetonu, spalování uhlí?
Chemický děj je děj, při kterém se látka mění na jinou látku.
Chemické děje: tlení trávy, hoření nafty, spalování uhlí

3. Zdůvodni, proč v tabulkách není spolu s teplotou tání i teplota kapalnění.
Protože teplota tání je stejná jako teplota kapalnění.

4. Urči hmotnost krychle z olova o délce strany 100 mm.
Označíme délku strany krychle a
a = 100 mm = 0,1 m
r = 11300 kg/m³
m = ? (kg)

m = r.V
V_krychle = a³ = 0,1³ = 0,001m³
m = 11300 kg/m³.0,001m³ = 11,3 kg
Hmotnost krychle o straně 100 mm je 11,3 kg.

5. Do které kategorie nebezpečných látek zařadíš benzín?
Do kategorie vysoce hořlavé, protože se může snadno vznítit.

nahoru