Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Charakteristika

• půda je nejsvrchnější částí zemské kůry umožňující vznik a vývoj rostlinstva, je naší živitelkou a základem civilizace, vzniká zvětráváním a rozpadem hornin
• na vzniku a vývoji půdy se různou intenzitou podílejí geologický podklad, reliéf, klima, podzemní voda, vegetace, půdní organismy a člověk
• půdní typy jsou půdní souvrství, jejichž uspořádání do horizontů je výsledkem půdotvorného procesu, pro úrodnost půdy je rozhodující mocnost humusového horizontu

Půdní typy

Černozemě	vznikly nejčastěji na spraších v bývalých lesostepních a stepních oblastech střední Čechy, střední a jižní Morava jsou nejúrodnější, mají největší podíl humusu
Hnědozemě	mají málo živin, musí se hnojit a kypřit obklopují černozemní území Čech a Moravy
Hnědé půdy	jsou u nás nejrozšířenější a vyskytují se v pohraničních horských oblastech na Českomoravské vrchovině a na severní Moravě
Rendziny (vápenatky)	vznikají ve větších nadmořských výškách a na severních svazích
Podzolové půdy	vznikají na vápencích a jsou bohaté na živiny
Nivní půdy	vznikají na mladých náplavech řek, využívají se převážně jako louky
Lužní půdy	vznikají na nivách s lužním lesem
Antropické půdy	vznikají činností člověka (ovlivněné emisemi, půdy odvalů a hald, eventuálně skrývek)

Půdní druhy se vážou na charakter geologického podkladu a na způsob jeho zvětrávání

Písčité	vznikly na říčních štěrkopíscích a na pískovcích mají málo živin a jsou dobře propustné pro vodu
Hlinitopísčité až písčitohlinité	vznikají na zvětralinách žul Českého masivu mají dostatek humusu, zemědělsky hojně využívány
Hlinité	mají v rovnováze písčitý a jílovitý podíl jsou nejvhodnějšími zemědělskými půdami ve středních Čechách, na Jičínsku, moravských úvalech a na Ostravsku
Jílovitohlinité (těžké)	jsou soudržné, váží dobře živiny a vlhkost při dostatečném kypření lze zemědělsky využít výskyt v Podkrušnohoří
Jílovité	jsou pro vzduch a vodu málo propustné zemědělsky nevhodné výskyt na Mladoboleslavsku, v jižních Čechách
Skelety	jsou hrubozrnné kamenité půdy nevhodné pro obhospodařování vznikají v horských oblastech

Ochrana přírody

• v ČR patří k chráněným územím národní parky a chráněné krajinné oblasti (větší plochy) a maloplošné přírodní rezervace a přírodní památky
• jsou chráněna i území, odkud se odebírá pitná voda pro obyvatele a potravinářský průmysl a území, kde pramení minerální vody
• u nás má ochrana přírody hlubokou tradici, na našem území je nejstarší evropská přírodní rezervace vyhlášena v roce
• 1838 - Žofínský prales (Novohradské hory)
• 1858 - založil hrabě Schwarzenberg rezervaci Boubínský prales (Šumava)
• v roce 2005 bylo v ČR 29 velkoplošných a 2240 maloplošných chráněných území (asi 16,5% státního území)
• v ochraně přírody se řadí naše republika na přední místo ve světovém měřítku
• národní parky: Krkonošský, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko (jsou zde jen málo ovlivněné ekosystémy)
• chráněné krajinné oblasti (25)
• 131 NPR
• přírodní rezervace (807)
• 104 NPP
• 1198 PP
• máme i mezinárodní významná chráněná území, která vyhlašuje UNESCO, tzv. biosférické rezervace, u nás je jich 6
• horská Šumava
• Třeboňsko
• Křivoklátsko
• Bílé Karpaty
• Krkonoše
• Pálava
• jako člen EU se Česko zapojilo do systému chráněných území evropského významu – do soustavy Natura 2000 (u nás 38 ptačích a 867 přírodních lokalit)
• v ČR existují zákonné normy zajišťující ochranu reliéfu, půd, hydrosféry, atmosféry a biosféry na celém území státu
• v roce 1991 byl přijat Státní program péče o životní prostředí, který má pomáhat řešit ekologické problémy