Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Povrch

Povrch vyplňuje převážně starší Česká vysočina a mladší Západní Karpaty na východě, mezi nimi se nacházejí Vněkarpatské sníženiny

Česká vysočina dělí se na 6 subprovincií	1. Šumavská Novohradské hory (Kamenec 1072m) Novohradské podhůří (Kohout 870m) Šumava (Plechý 1378m) Šumavské podhůří (Libín 1096m) Český les (Čerchov 1042m)

Šumava	po napadení	kůrovcem	.
.	Vydra	Vydra	foto: V. Kratochvíl 8x

	2. Krušnohorská Smrčiny (Háj 758m) Krušné hory (Klínovec 1244m) Děčínská vrchovina (Děčínský Sněžník 723m) Mostecká, Sokolovská a Chebská pánev Doupovské hory (Hradiště 934m) Slavkovský les (Lesný 983m) České středohoří (Milešovka 837m)
	3. Krkonošsko-jesenická Lužické hory (Luž 793m) Ještědsko-kozákovský hřbet (Ještěd 1012m) Jizerské hory (Smrk 1124m) Krkonoše (Sněžka 1602m) Krkonošské podhůří (Hejlov 835m) Broumovská vrchovina (Královecký Špičák 881m) Orlické hory (Velká Deštná 1115m) Králický Sněžník (1423m) Rychlebské hory (Smrk 1125m) Hrubý Jeseník (Praděd 1491m) Nízký Jeseník (Slunečná 800m)
	4. Českomoravská Středočeská pahorkatina (Drkolná 729m) Jihočeské pánve – Českobudějovická, Třeboňská Českomoravská vrchovina (Javořice 837m a Devět skal 836m) Brněnská vrchovina – Drahanská vrchovina (Skalky 735m)
	5. Poberounská Brdská vrchovina – Brdy (Tok 865m, Praha 863m) Plzeňská pahorkatina (Koráb 773m)
	6. Česká tabule Severočeská (Ralsko 696m) Středočeská – Dolnooharská (Říp 461m) Východočeská (Baldský vrch 693m)
Vněkarpatské sníženiny	Dyjsko-svratecký úval Vyškovská brána Hornomoravský úval Moravská brána Ostravská pánev
Vnější Západní Karpaty	Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora 1323m) Hostýnsko-vsetínská hornatina (Vysoká 1024m) Javorníky (Javorník 1019m) Vizovická vrchovina (Klášťov 753m) Bílé Karpaty (Velká Javořina 970m) Chřiby (Brdo 587m)

Moravskoslezské Beskydy	chata Radegast	vrchol Radhošť	socha Radegasta
hřeben Beskyd	Pustevny	Pustevny	foto: L. Bartyzal 8x

Vídeňská (Západopanonská) pánev	Dolnomoravský úval

Podnebí

• na klima má vliv
• zeměpisná šířka
• reliéf
• výšková stupňovitost
• vzdálenost od moře
• směr vanoucích větrů (návětrná, závětrná strana)
• orientace svahu vůči Slunci
• naše republika leží na rozhraní oceánského a kontinentálního vlivu
• oceánské podnebí – hodně srážek, malé rozdíly teplot
• kontinentální – málo srážek, velké rozdíly teplot
• ČR se nachází v mírném pásu, proto má mírné podnebí
• vzhledem k převládajícímu západnímu proudění vzduchu ovlivňuje naše klima nejvíce Atlantský oceán, odkud přichází většina srážek
• nejvýznamnějším zdrojem energie pro všechny procesy v atmosféře je sluneční záření
• u nás jsou 3 podnebné oblasti
• chladná (hory)
• mírně teplá (pahorkatiny, vrchoviny)
• teplá (nížiny, úvaly)
• letní anticyklóna nad Atlantským oceánem a cyklóna nad Evropou vyvolávají západní, severozápadní a částečně severní proudění
• v zimě vzniká anticyklona nad Euroasií a cyklóna stojí nad Islandem, silné větry vanou převážně od východu, jihovýchodu a jihu
• cyklony – oblast nízkého tlaku (horší počasí)
• anticyklony – oblast vysokého tlaku (pěkné počasí)
• izobary – znázorňují polohu tlakových center
• barický spád – čím menší je vzdálenost tlakových center, tím větší je tlakový rozdíl, tím větší je barický spád, rychlejší postup vzduchových hmot (vítr, vichřice)
• teplotní inverze – za bezvětří klesá studený vzduch po úbočích svahů do údolí a vytlačuje teplejší vzduch v centru výše (v údolí je chladněji než ve vyšších polohách)
• průměrné roční teploty
• nejvyšší jsou v Hodoníně (9,5 st. C) a v Praze (9,4 st. C)
• nejnižší na Sněžce ( 0,2 st. C) a na Pradědu (0,9 st. C)

Zajímavosti

• naměřená teplota
  • nejvyšší - Praha - Uhříněves v roce 1983 (40,2 st. C)
  • nejnižší v Litvínovicích u Českých Budějovic v roce 1929 (-42,2 st. C)
• nejdeštivější oblasti
• Jizerské hory (maximum přes 1700 mm za rok)
• Moravskoslezské Beskydy (1532 mm)
• Šumava (okolo 1500 mm)
• nejsušší oblasti
• ve srážkovém stínu Krušných hor – Žatecko a Kladensko
• Jižní Morava (okolo 450mm)