Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Půda

• Rostliny potřebují k životu půdu.
• Člověk potřebuje k životu rostliny.
• Půdu tedy potřebuje i člověk.

• Člověk získává živiny a minerální látky z potravy.
• Rostlina získává živiny a minerální látky z vody.
• Voda je v půdě.

Co je ještě v půdě?

přírodniny neživé voda vzduch minerální látky (vápník) kameny, kamínky písek jíl		přírodniny živé zbytky živočichů zbytky rostlin semena kořínky kousky listů odumřelý drobný hmyz pavoukovci

Živé přírodniny se v půdě rozpadnou, rozloží na malé a ještě menší kousky a vytvoří humus.

Půda tedy obsahuje:

• vodu
• minerální látky (kameny a kamínky jsou tvořeny minerálními látkami – vápníkem)
• vzduch
• humus

Jak půda vzniká?

Půda vzniká zvětráváním. Zvětrává skála.
Ve dne na ni svítí slunce, zahřívá se. V noci se ochlazuje. Toto se opakuje dlouhou dobu.
Skála na nějakém místě pukne.
Nastává zima, mrzne. Do pukliny se dostane voda. Voda zamrzne a tím se zvětší její objem. Led zvětšuje puklinu.
Je jaro, fouká vítr a do pukliny se dostanou semínka rostlin, zabydlí se v ní hmyz.
Fouká silný vítr a uvolní několik drobných kousků skály. Přifouká jiná semínka, prach, jehličí.
V puklině začne růst rostlina a její kořeny se zavrtávají do puklé skály.
Prší a voda odplavuje další kousky kamínků.
Nějaký větší savec si zde vyhrabal noru.
Voda zatéká do skulin a v zimě opět zamrzá. Led opět narušuje puklinu a ta se zvětšuje.
Kamínky a písek se drolí, voda to všechno odnáší dolů do údolí. Cestou se kamínky ve vodě ohladí, na suchu rozdrolí.
Tam, kde se zastaví se na ně navrší humus, zbytky dřevin, promísí se s kamínky a vzniká půda.

• Půda na naší planetě vznikala milióny let.
• Zvětrávání se nezastavilo.
• I dnes můžeme pozorovat na některých místech, jak voda, vzduch a živočichové rozrušují skály a pevné části země.
• Na jiných místech se částečky vrší a s ostatními živými přírodninami tu vzniká půda.

Je půda všude stejná?

• Jistě znáte půdu, kde je málo humusu, je tam hodně pískových zrnek, je to půda písčitá.
• Z hlinité nebo jílovité půdy se pálí cihly, keramika.
• Půda která obsahuje hodně humusu se hodí pro pěstování zeleniny, obilí, květin a jiných plodin. Humusovitá půda.
• Podle toho, jaké druhy minerálních látek jsou v půdě, nebo kolik obsahuje humusu, má půda i různé barvy.
• V našem kraji je půda hnědá, kamenitá. V úrodných nížinách je zase hodně černá.
• Jsou i některé oblasti, kde je půda červená.
• Písčité půdy jsou světle hnědé, béžové.

• Zemědělci nebo zahradníci v půdě pěstují obilí, zeleninu apod.
• Když vše dozraje, lidé sklidí úrodu, aby měli dostatek potravy.
• Potřebují z potravy získat živiny, minerální látky, vitamíny a vodu.
• Z čeho získaly rostliny všechno to, co teď člověk potřebuje?
• Přece z půdy. Jenže půda nestačí tak rychle do sebe dostávat všechny ty látky, které jí rostliny vzaly.
• Proto člověk musí živiny do půdy dodávat.
• Proto půdu hnojí, převrací (orá) nebo zavlažuje.
• Zemědělci půdu často hnojí chemickými látkami.
• Nejlepší však je přírodní hnojivo – kravský hnůj (bio zemědělství).

• Někdy se na rostlinách nebo v půdě objeví škůdci, kteří ničí úrodu (hmyz).
• Zahradníci nebo zemědělci musí proto provádět postřiky chemickými látkami.
• Pokud by se však chemie do půdy dostalo více, než je nutné, půda by se otrávila.

• Možná jste si všimli, že na velkých stavbách bagry shrnují nejvrchnější část půdy.
• Například při stavbě silnice. V té nejvrchnější části půdy je nejvíc humusu, dobré půdy.
• Říká se jí ornice.
• Stavbaři ornici nezničí, ale nákladními auty ji odvážejí na místa, kde bude ornici potřeba.
• Například zahradníkům pro úpravu záhonů v parku apod.

Kompost

• Kdo má doma zahrádku, ten viděl, že někde v jejím koutě je místo, kam se vysypává přírodní odpad.
• Tráva, suché listy, kořínky, odkvetlé květiny, slupky od brambor, listy ze zeleniny atd.
• Je to kompost.
• Možná víte, jak vypadá plastový kompostér.
• Kompost leží několik let.
• Různí červi a žížaly všechny ty zbytky rozkládají.
• V zahnívajících přírodninách se drží vlhko.
• V nejspodnější části se za tu dobu vytvoří půda.
• Půdu z kompostu zahradník přidá na záhon, tím se půda zkvalitní, má více živin.