Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Astronomie

Sluneční soustava

Sluneční soustava je součástí galaxie, kterou nazýváme Mléčná dráha. Centrálním tělesem Sluneční soustavy je Slunce, ve kterém je soustředěna téměř celá její hmotnost (99.866 %). Dále ji tvoří osm planet, trpasličí planety, více než 150 měsíců planet, planetky (přes 20 000), komety, meteroidy a další tělesa.

Galaxie – seskupení až 150 miliard hvězd, patří sem sluneční soustava (má tvar disku)

Hvězda - obrovské těleso tvořené plazmou, září vlastním světlem, které vzniká při termonukleárních reakcích

Planety – nesvítí vlastním světlem, odrážejí světlo sluneční, otáčí se kolem své osy, obíhají kolem Slunce

Měsíce – obíhají kolem planet, jsou menší

Planetky – drobná tělesa (asi 150 000), obíhají kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem

Komety – obíhají po protáhlých elipsách, jsou tvořeny jádrem (pevné těleso), které je obklopeno řídkou atmosférou a prachem (= koma, hlava komety – průměr 100 000 km) , chvostem z plynů a prachu (dlouhý i stovky miliónů km)

Halleyova kometa

Meteroidy – malá tělíska, vznikají rozpadem komet, v atmosféře Země se třením rozžhaví = meteor, menší meteory se vypaří zbytky velkých dopadnou na zem = meteority.

Slunce

Slunce je hvězda, má průměr 1 400 000 km, teplota na povrchu 6000 0C, v jádru 15 000 000 °C Obrovská plynná koule ze žhavý plynů, energie zde vzniká termojadernou reakcí (přeměna jader H na jádra He). Stáří 4,6 miliardy let.
Fotosféra – viditelná vrstva, je tvořena plazmou, teplota 6000 0C. V nitru má Slunce teplotu vyšší než 10 000 000 0C.
Sluneční skvrny – jsou tmavší, mají nižší teplotu, magnetické pole zde vystupuje z fotosféry, jejich počet se mění (období minima a maxima sluneční činnosti)
Chromosféra – nachází se nad fotosférou
Koróna – nejvyšší vrstva Slunce
Protuberance – proudy plazmatu do okolí Slunce Při silných slunečních erupcích, pokud se velký oblak plazmatu střetne se Zemí, vzniká magnetická bouře nebo polární záře.
Sluneční vítr – neustálý proud el. nabitých částic ze Slunce

Planety sluneční soustavy:

a) vnitřní planety (planety zemského typu) – kamenné planety s pevným povrchem, malá hmotnost, velká průměrná hustota ( 4 930 kg/m3).

Merkur – nejmenší planeta Sluneční soustavy, posetá krátery, nemá atmosféru

Venuše - má zpětnou rotaci (od východu na západ), je stále vulkanicky aktivní, většina povrchu pokryta vrstvou ztuhlé čedičové lávy, je obklopena hustou atmosférou (oxid uhličitý - způsobuje skleníkový efekt), nejsou zde velké teplotní rozdíly - způsobeno větrnými proudy, které obletí atmosféru za 4 dny, mraky se skládají z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové, zcela obklopují planetu a zahalují povrch planety, k jeho pozorování se musí použít radary.

Země

• je jediným vesmírným tělesem, na kterém je prokázán život, je jedinou planetou, kde voda existuje v kapalném skupenství (hlavní pod-mínka pro vznik života).
• atmosféra je složená ze 78% z dusíku, 21% kyslíku a zbytek tvoří jiné plyny, z nichž nejdůležitější je oxid uhličitý, který vyváří skleníkový efekt a ozón, který zachycuje UV záření.
• koule zploštěná na pólech (polární poloměr – 6 356 km , rovníkový polo-měr – 6 378 km )
• rovníkový obvod – 40 076 km
• zemský povrch 510 mil. km2 ( 29% pevnina – 149 mil. km2, 71% světový oceán - 361 mil. km2)
• rotace kolem osy – 23 h 56 min 4 s
• doba oběhu kolem Slunce – 365,25 dne
• obíhá kolem Slunce po elipse (perihélium – přísluní, afélium – odsluní)
• zemská osa svírá s rovinou ekliptiky (zdánlivá dráha Slunce kolem Země) úhel 66030´
• hustota 5,52 gcm-3
• vzdálenost od Slunce 150 mil. km
• rotace Země a sklon zem. osy způsobuje střídání ročních období
• Letní slunovrat 21.6.
• Zimní slunovrat 21.12.
• Jarní rovnodennost 21.3.
• Podzimní rovnodennost 23.9.

Měsíc

• vznikl "krátce" po vzniku Země, rozžhavená Země se srazila s těle-sem velikosti Marsu, spojila se s ním a vyvrhla část materiálu do vesmíru, kde se později zformoval Měsíc, rotace Měsíce je synchronizována s jeho oběhem kolem Země - ze Země je vidět pouze jedna Měsíční strana
• obíhá kolem Země asi za 28 dní po elipse (380 000 - 410 000 km)
• doba rotace kolem osy - 28 dnů
• způsobuje příliv a odliv, má 6 krát slabší gravitační pole
• nemá atmosféru
• teplota +1300C (měsíční den), -1900C (měsíční noc)
• vzdálenost od Země 384 000 km
• Zatmění Slunce (Země v plném stínu Měsíce)
• Zatmění Měsíce (Měsíc v plném stínu Země)

Mars

• podobný Zemi, má polární čepičky, řídkou atmosféru (oxid uhličitý 95 %), velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
• povrch je velmi různorodý (jižní polokoule s hornatou krajinou je pokryta krátery, na severní polokouli jsou obrovské rovné pláně zalité lávou). Na Marsu je nejvyšší hora Sluneční soustavy - sopka Olympus Mons - výška 27 km nad okolní terén
• doba oběhu 1,9 roku, střídají se zde roční období, délka dne – 24 hodin 37 minut, má 2 měsíce (Phobos a Deimos)

a) vnější planety (velké planety) – plynné koule, velké rozměry i hmot-nost, malá průměrná hustota, rychlá rotace kolem vlastní osy, mohutné atmosféry (čpavek, metan), mají prstence

Jupiter – největší planeta sluneční soustavy, tvořen vodíkem (na povrchu je vodík kapalný, hlouběji metalický) a heliem, jádro kamenné, velmi silné magnetické pole, má 63 měsíců (Io, Ganyméd, Europa, Kallisto,..)

Saturn - druhá největší planeta sluneční soustavy, tvořena vodíkem a heliem, malá hustota, známý svými prstenci, které nejsou jednolité, ale skládají se z částic o rozměrech do několika málo metrů, jsou široké 420 000 km, jejich tloušťka je jen několik set metrů, největším měsícem Titan (ledový povrch a řeky metanu)

Uran - tvořen vodíkem, heliem a methanem, planeta rotuje ve zpětném směru.

Neptun

a_p - střední vzdálenost planety od Slunce
M_p/M_z - poměr hmotnosti planety a hmotnosti Země
ρ_p – hustota planety
r_p – rovníkový poloměr planety
T_p – oběžná doba planety kolem Slunce