Vnitřní energie | Teplo | Pístové motory | Literatura |
Teplo přijaté (odevzdané) tělesem závisí :
a) na hmotnosti tělesa m
b) na zvýšení (snížení) teploty tělesa ( t – t0 ), (t0 – t)
c) na druhu látky c (měrná tepelná kapacita)
Kalorimetrická rovnice:
Teplo přijaté Q1 = m . c . ( t – t0 )
Teplo odevzdané Q2= m . c . (t0 – t )
Jednotkou měrné tepelné kapacity je joule na kilogram a Kelvin
K tepelné výměně vedením dochází, stýkají-li se dvě tělesa o různé teplotě.
Částice tělesa o vyšší teplotě předají část své vnitřní energie částicím tělesa o nižší teplotě,
dokud se teploty obou těles nevyrovnají.
Tepelné vodiče – vedou dobře teplo (kovy)
Tepelné izolanty – vedou teplo pomalu (vzduch, peří, molitan, vakuum,…)
Teplo nemůže při styku dvou těles různých teplot samovolně přecházet z tělesa chladnějšího na těleso teplejší.
Vladimír Kratochvíl CC BY-NC-SA
Vladimír Kratochvíl CC BY-NC-SA
Vladimír Kratochvíl CC BY-NC-SA
Teplejší kapalina (plyn) stoupá, studenější klesá.
Studenější látky mají větší hustotu než látky teplejší.
Princip teplovodního ústředního topení.
Anomálie vody
Rozžhavené těleso vysílá zároveň se světlem tepelné záření.
Šíří se rychlostí světla (300 000 km/s)
Při pohlcování tepelného záření se teplota tělesa zvyšuje.
Zvýšení teploty tělesa závisí na teplotě a vzdálenosti zdroje záření od tělesa,
na barvě a úpravě povrchu tělesa.
Využití tepelného záření v praxi – solární panely.
Vladimír Kratochvíl CC BY-NC-SA