Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226
Řím
| rok
| období
| panovník
| události
| ----------
| ---------------------
| -----------------------
| --------------------------------------------------------------------------------------------------
| -800
|
|
| oblast Latia na Palatinském vrchu v jižní části Apeninského poloostrova
|
| 0
|
| království
|
|
|
| - 753 až -715
| Romulus
| vznik sídliště jednoduchých chýší, oblast závislá na Etruscích
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
| Romulus a Remus - legenda o založení Říma r. 753 př. n. l.
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| -700
| -715 až -672
| Numa Pompilius
| vznik dalších posad na okolních pahorcích - celkem 7
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| -672 až -640
| Tullus Hostilius
| sjednocování vesnic pod jednotnou správu
|
| 0
| -640 až -616
| Ancus Marcius
| vznik římského fóra - místo pro scházení se k řešení politických záležitostí,
|
| 0
|
|
| obřadů a slavností
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| -600
| -616 až -578
| Tarqinius Priscus
|
|
| 0
| -578 až -534
| Servius Tulius
| založení královského paláce, zásadní vliv Etrusků
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| -534 až -509
| Tarqinius Superbus
| revoluce patricijů, vyhnání krále z Říma, konec království
|
| 0
|
|
|
|
| -500
| repuplika
|
| počátek republiky , výkon moci byl svěřen úředníkům
|
| 0
|
|
| konflikty se sousedy, vymanění z moci Etrusků
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
| uzavření výhodných smluv se sousedy, ovládnutí celého jihu poloostrova
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| -400
|
|
| útok Keltů na Řím r. -387, dobytí a poničení Říma
|
| 0
|
|
| výstavba zdi kole všech 7 pahorků, budování armády
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
| války s okolními státy, postupné ovládnutí střední a jižní Itálie Římany
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| -300
|
|
| Pyrrhovy války roku 280 př. n. l. - připojení Tarenta na jížním cípu
|
| 0
|
|
| stejné obchodní zájmy Říma a Fénicie - počátek Punských válek
|
| 0
| -264 až -241
|
| První punská válka
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| -218 až -201
|
| Druhá punská válka - cesta Hanibala se slony přes Alpy
|
| 0
|
|
|
|
| -200
|
|
| zabrání kartaginského území ve Španělsku r. 202 př. n. l.
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| -149 až -146
|
| Třetí punská válka - zničení Kartága, Kartágo římskou provincií
|
| 0
|
|
| zničení Kartága jako varování pro ostatní města
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
| připojení jižní Galie - dnešní Provence r. 121 př. n. l.
|
| -100
| -82 až -78
| Sulla
| diktatura, připojení Malé Asie, Sýrie, Kréty, moc vrátil senátu
|
| 0
| -60 až -53
| 1. triumvirát
| Gaius Iulius Caesar, Pompeius, Crassus
|
| 0
| -53
|
| Crassus zabit v bitvě, občanská válka mezi Caesarem a Pompeiem
|
| 0
| -49
|
| Caesar poráží Pompeia a přebírá moc
|
| 0
| -45 až -44
| Caesar
| první doživotní diktátor, nelítostný, ctižádostivý, zavražděn
|
| 0
| -43 až -36
| 2. triumvirát
| Octavius, Marcus Antonius, Marcus Lepidus
|
| 0
| císařství
|
| rozdělení říše na část východní (Antonius) a západní (Octavianus)
|
| 0
| -31
|
| Octavianus poráží Antonia a Kleopatru v bitvě u Actia
|
| 0
| -27 až 14
| Augustus
| Octavianus přijal jméno Augustus, rozvoj měst a obchodu
|
| 0
| 14 až 37
| Tiberius
| nevlastní syn Augusta, odstraněn Seianem na ostrov Capri
|
| 0
| 37 až 41
| Caligula
| extravagantní, krutý, neoblíbený, vyšinutý, zavražděn
|
| 0
| 41 až 54
| Claudius
| Tiberiův synovec, chromý, považován za hlupáka, ve skutečnosti velmi moudrý
|
| 0
| 54 až 68
| Nero
| císařem v 16 letech, v mládí veden a v vládl dobře, později se stal tyranem
|
| 0
| 69 až 79
| Vespasianus
| odvrátil občanskou válku, započal stavbu Kolosea
|
| 0
|
|
| počátek dynastie Flaviovců, - Titus, Domitianus, Nerva
|
| 0
| 79
|
| výbuch sopky Vesuv,, zničení měst Pompeje, a Herculaneum
|
| 100
| 98 až 117
| Traianus
| největší rozloha říše, tažení v Dácii zobrazena na Traianově sloupu
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| 117 až 138
| Hadrianus
| strávil většinu vlády cestováním po koloniích, omezil velikost říše
|
| 0
| 138 až 161
| Antonius Pius
| vrchol moci a bohatství Říma, nespokojenost mezi chudými
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| 161 až 180
| Marcus Aurelius
| ohrožování říše na hranicích, nutnost rozšíření armády a vyšších daní
|
| 0
|
|
| mor, první pochybnosti obyvatel o všemocnosti Říma
|
| 0
|
|
| nárůst problémů brutálními a neschopnými císaři a rebelujícími vojáky
|
| 0
|
|
| časté změny panovníků, ztráta návaznosti vlád a pevného vedení
|
| 200
|
|
| střídání císařů v krátkých intervalech, vždy do doby, než byli zavražděni
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| 235 až 284
|
| období anarchie a chaosu, 50 různých panovníků
|
| 0
|
|
| hlad, neštovice, ohrožení barbary, vysoké daně a ceny
|
| 0
|
|
| po válkách zůstala země poničená
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| 284 až 305
| Diocletianus
| posílil armádu, rozdělil provincie do menších celků, aby se lépe ovládaly
|
| 0
|
|
| opětné rozdělení impéria na dvě části, prohlásil se za boha
|
| 300
|
|
| roku 305 rezignoval, usídlil se v paláci ve Splitu v Dalmácii
|
| 0
| 330
| Konstantin I.
| zrovnoprávnil všechny náboženské skupiny včetně křesťanů
|
| 0
|
|
| r. 323 opět sjednotil impérium, nábožensky tolerantní, jako vládce autoritářský
|
| 0
|
|
| r. 330 přenesl sídlo hlavního města z Říma na východ do Byzantionu
|
| 0
|
|
| po Konstantinově smrti říše rozdělena mezi jeho 3 syny
|
| 0
| 361 až 363
| Julianus
| obnovil systém římských bohů
|
| 0
| 363 až 364
| Jovianus
| křesťanství povýšil na oficiální státní náboženství
|
| 0
| 379 až 395
| Theodosius
| poslední císař, který vládl oběma polovinám říše
|
| 400
| 395 až 423
| Honorius
| z obavy před vpádem Gótů císařský dvůr přesunul do Ravenny
|
| 0
|
|
| impérium zaplavují barbaři - okolní národy
|
| 0
|
|
|
|
| 0
| 455
|
| Vandalové dobývají a ničí Řím, chaos, hlad, snížení počtu ovyvatel Říma
|
| 0
| 476
| Augustulus
| svržen Romulus Augustulus, vládu přebírá germánsky velitel Odoaker
|
| 0
|
|
| Zánik západní říše
|
| 0
|
|
|
|
| 0
|
|
|
|
| 500
|
|
|
|
| 0
|
|
|
| | |