Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Funkce

• poskytují centrální nervové soustavě informace o vnějším a vnitřním prostředí
• čidla vybírají z prostředí podněty

Hmat

• receptory uloženy v pokožce celého těla (hmatová tělíska citlivá na tlak, teplo, chlad)
• nejvíce nervových zakončení pro dotyk je v dlaních, na konečcích prstů, na chodidlech, rtech, jazyku, čele
• receptory bolesti máme nejen v kůži, ale i ve všech tkáních a orgánech (vnímání bolesti – volná nervová zakončení ve škáře)

Chuť

• chuťové pohárky (papily) na jazyku (i na měkkém patře)
• chuťové buňky pohárků vnímají chemické látky rozpuštěné ve vodě
• sladkost – špička jazyka
• slanost – na okraji jazyka (za receptory pro sladkost)
• kyselost – na okraji jazyka (před receptory pro hořkost)
• hořkost – kořen jazyka
• spolu s čichem působí jako spouštěcí mechanismus trávicích žláz, ale i jako výstraha před škodlivými látkami

Čich

• čichové buňky v horní části dutiny nosní jsou citlivé na plynné látky
• podílí se na zvýšení činnosti trávicích žláz (pokud jídlo voní)
• kvalita čichu závisí na průchodnosti dutin
• při dlouhotrvajícím podráždění se otupuje vnímání vdechovaných látek - po nějaké době je přestáváme cítit

Sluch

• orgánem sluchu je ucho
• podnětem pro sluchové vnímání jsou zvukové vlny
• zvuk vzniká jako mechanické vlnění těles, které se šíří v prostředí (obvykle ve vzduchu)
• člověk rozlišuje zvuky v rozsahu 16 – 20 000 Hz

Stavba ucha

1. Zevní ucho
• zachycuje zvukové podněty
• ušní boltec (tvořen chrupavkou)
• zvukovod (trubice dlouhá asi 2,5 cm, četné mazové žlázy)

2. Střední ucho
• odděleno bubínkem (tenká blanka)
• k němu přiléhají tři kůstky: kladívko, kovadlinka, třmínek – přenášejí chvění bubínku na blanku mezi středním a vnitřním uchem a zesilují ho
• Eustachova trubice – spojuje střední ucho s nosohltanem, napomáhá vyrovnávat tlak mezi uchem a vnějším prostředím

3. Vnitřní ucho
• je uloženo v kostěném labyrintu
• vyplněné tekutinou
• předsíň
• hlemýžď – v něm jsou sluchové buňky, které se podráždí chvěním tekutiny
• sluchový nerv odvádí podněty do mozkové kůry
• centrum rovnovážné (pro vnímání polohy a pohybů): 3 polokruhovité chodby a 2 váčky - obsahují hlen s krystalky, které dráždí smyslové buňky

Zrak

• tímto smyslem získáváme nejvíce informací
• podnětem je světlo – elektromagnetické vlnění (viditelné záření v rozsahu vlnových délek 380nm – 750 nm)
• světelné paprsky procházejí složitou optickou soustavou oka (rohovka, komorová voda, čočka, sklivec – na rozhraní těchto světlolomných prostředí se světelný paprsek láme, takže na sítnici se promítá ostrý, zmenšený a obrácený obraz pozorovaného předmětu)
• oko je uloženo v očnici, pohyb zajišťován okohybnými svaly
• ochrana očí: nadočnicový oblouk s obočím, řasy, oční víčka, spojivky (tvoří sliznici víček – jemná blanka), slzné žlázy (slzy odtékají slzným kanálkem do nosní dutiny)

Stavba oka

• 3 vrstvy: bělima, cévnatka, sítnice
• vnitřek oka vyplňuje sklivec – průhledná rosolovitá hmota

1. vrstva
• bělima – na povrchu, udržuje stálý tvar oka, upínají se na ni okohybné svaly, vpředu přechází v průhlednou rohovku
• světlo vstupuje do oka rohovkou (množství řídí zornice)

2. vrstva
• cévnatka – bohatě prokrvená, vyživuje jednotlivé části oka, vpředu přechází v barevnou duhovku (uprostřed duhovky je kruhový otvor = zornice)
• čočka – má schopnost akomodace (změnit tvar - při zaostření) - při pohledu do dálky se zploští, při pohledu na blízko se vyklene
• řasnaté těleso připojené na cévnatku drží čočku za duhovkou
• prostor mezi rohovkou a čočkou je vyplněn komorovou vodou

3. vrstva
• sítnice - vnitřní vrstva
• 2 druhy buněk: tyčinky (černobílé vidění), čípky (barevné vidění)
• slepá skvrna – výstup zrakového nervu (žádné světločivné buňky)
• žlutá skvrna – místo nejostřejšího vidění (nejvíce čípků v tomto místě)

Oční vady

• krátkozrakost – vidíme dobře na blízko (na větší vzdálenost vidíme rozmazaně), obraz se promítá před sítnici
• dalekozrakost – vidíme dobře vzdálené předměty (ale špatně blízké), obraz se promítá za sítnici
• barvoslepost – špatná činnost čípků nebo chybí
• šilhavost – špatná koordinace okohybných svalů
• slepota (vrozená nebo vznik např. po úrazu)