Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Globální změny klimatu

Změny v důsledku globálního oteplování

Nejrychlejší změny v souvislosti s globálním oteplováním probíhají dnes v Arktidě. Během příštích sto let se zde dramaticky změní přírodní, sociální i ekonomické poměry.

V poslední dekádě 20. století rostla průměrná roční teplota v arktické oblasti dvakrát rychleji než ve zbytku světa. V důsledku toho odtávají ledovce, ubývá plocha mořského ledu a zkracuje se období, kdy je krajina pokryta sněhem. Ústup zalednění a zkrácení doby sněhového pokryvu vedou k větší absorpci sluneční energie a oteplování se zrychluje. Zvýšené tání kontinentálních ledovců způsobuje vzestup hladiny světových oceánů. Následné zpomalení a změna cirkulace oceánských vodních mas ovlivňují lokální klima řady oblastí. Oteplování významně ovlivní produkci nebo absorpci skleníkových plynů půdou a vegetací na zemi i na dně mořských šelfů. Změny, ke kterým v populacích rostlin a živočichů dojde nebo již dochází, jsou podmíněny extrémními klimatickými událostmi, především v zimním období. V důsledku oteplování se zvýší druhová diverzita a produktivita arktické oblasti. Většina druhů změní své rozšíření. Geneticky fixovaná přizpůsobení podmínkám prostředí budou vznikat mnohem vzácněji. Arktické vegetační stupně se posunou na sever a do vyšších nadmořských výšek. Značnou část tundry nahradí les a polární poušť nahradí tundra. Produktivnější rostlinná společenstva budou vázat více atmosférického uhlíku. Větší rozlohy vegetace pohltí více sluneční energie, což povede ještě k většímu oteplování. Do vybraných oblastí se rozšíří zemědělství. V některých případech budou stěhování druhů bránit různé geografické bariéry. Citlivé druhy mechorostů a lišejníků mohou vyhynout.

Oteplování a vysušování některých oblastí Arktidy přispěje ke změnám v cirkulaci uhlíku. V minulosti se uhlík ukládal v rostlinné biomase hromaděné v permafrostu. Nyní se opět začíná uvolňovat do atmosféry. I když mnohá místa stále slouží jako úložiště uhlíku, jejich rozloha klesá a poměr mezi ukládáním a uvolňováním se postupně mění. Proces se však zatím měří pouze na několika lokalitách, takže získané výsledky jsou jen hrubým odhadem. Je proto obtížné předpovědět, zda bude arktická oblast v budoucnu uhlík uvolňovat, nebo naopak ukládat. Současné modely naznačují, že bude uhlík spíš zadržovat, protože do severnějších oblastí proniknou produktivnější rostlinná společenstva. To jsou ale jen domněnky.

Změní se diverzita i areál rozšíření mnoha živočišních druhů. S redukcí mořského zalednění dramaticky ubude míst, kde mohou žít lední medvědi, tuleni a ptáci vázaní na výskyt mořského ledu. Sobům, losům a dalším býložravcům se změní pastevní podmínky i místa, kde rodí mláďata. To přispěje ke změnám jejich migračních cest. Do arktických oblastí se budou šířit nové druhy. Posun diverzity vystaví arktické druhy silnější konkurenci. Některé pobřežní lokality budou čelit silným bouřkám. Spolu se stoupající mořskou hladinou způsobí intenzivní erozi mořského pobřeží. Permafrost těchto oblastí bude tát, což přispěje k technickým a geomorfologickým problémům. Rozloha přímořských mokřadů se bude rozšiřovat. Častěji se vyskytnou různé kalamity, velkoplošné požáry a přemnožení různých rostlinných a živočišných druhů. „Na rostliny, živočichy i lidi žijící v Arktidě budou působit zvýšené dávky UV záření. Stratosferická ozonová vrstva nad Arktidou se v příštích dekádách významně nezmění. Dávky UV záření budou stejné jako nyní. Zvýšené dávky UV-B záření sice působí na metabolické procesy probíhající v rostlinných tkáních jen minimálně, ale v dlouhém časovém období mohou zpomalit koloběh minerálních látek a snížit rostlinnou produkci. Mohou poškozovat především dílčí procesy ve fotosyntéze a také zárodečná stádia některých živočichů. Největší nebezpečí ozáření vysokými dávkami UV-B vzniká v jarním období. Víme, že lidé v Arktidě jsou dnes vystaveni asi o 30% vyšším dávkám UV záření než předešlé generace. To může vyvolávat zdravotní potíže.“ Spolu s oteplováním působí na ekosystémy Arktidy řada přidružených ekologických faktorů (znečišťování chemickými látkami, intenzivní rybářský průmysl, zvýšené užívání půdy pro zemědělské a průmyslové účely, růst lidské populace), které vyvolávají stres v populacích rostlin a živočichů. Stresová zátěž může dosáhnout úrovně, která sníží jejich početnost, v krajním případě zaviní jejich vyhynutí. Ústup mořského ledu usnadní námořní dopravu a zpřístupní některé zdroje surovin. Transarktická lodní cesta bude otevřena po delší období a provoz pravděpodobně výrazně zhoustne. Těžba ropy a zemního plynu se rozšíří do nových částí Arktidy. Tání permafrostu naruší některé tradiční transportní koridory (cesty po zamrzlých vodních plochách a v zmrzlé tundře, dálkové ropovody a plynovody, letištní plochy) a změní vodní a odtokové poměry rozsáhlých oblastí.

Změny zasáhnou do tradičního způsobu života původních obyvatel.

Publikace Arctic Climate Impact Assessment , 15.4.2008