Na místech, kde dnes stojí rozlehlé firmy a podniky, byly louky a políčka.
Také lesy byly blíž k městu.
Nikde nejezdila ani neparkovala auta, jaká známe dnes.
Lidé chodili pěšky, jezdili na vozech tažených koňmi a automobil, pokud se v Kaplici objevil, všichni s obdivem okukovali.
Lidé nenakupovali v supermarketech, ale u hokynáře nebo přímo u řemeslníka (boty u ševce, kabát u kožišníka nebo sud u bednáře).
Město nemělo do všech domů zavedenou vodu.
U domu bývala studna, dříve se nabírala voda z kašny.
Také ještě nebyla kanalizace a neexistovala čistička vody.
V domech nebyly splachovací záchody.
Ve městě nebyla rozvedena elektřina ani plyn. Topilo se v kamnech dřívím nebo uhlím. Lidé svítili petrolejovými lampami a v noci byla na ulicích tma.
Na radnici bývala šatlava (vězení) do které se zavírali lidé, kteří porušovali zákony.
Lidé v Kaplici nechodili sportovat jako dnes.
Většinou těžce pracovali, aby uživili rodinu, která mívala i více než 10 dětí.
Také zde nebylo tolik tělocvičen a hřišť jako dnes.
Škola zde byla jen jedna, učilo se i v sobotu.
Děti hodně pracovaly doma, staraly se o zvířata, hlídaly mladší sourozence.
Když bylo hodně práce na poli, nemusely do školy.
Mobilní telefon ještě nebyl vynalezen, lidé posílali dopisy.
Lidé velmi často chodili do kostela. V Kaplici žili převážně němečtí obyvatelé, Čechů zde žilo velmi málo.
Ve větším kostele se sloužily mše v němčině a v menším kostelíku vedle zněla čeština.