Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226
Tulácký ráno
Hudba a text: Jan Nedvěd
Tempo: moderato
Takt: celý
Sloka 1.
Posvátný je mi každý ráno,
když ze sna budí šumící les,
a když se zvedám s písničkou známou
a přezky chřestí o skalnatou mez.
Refrén:
Tulácký ráno, na kemp se snáší, za chvíli půjdem toulat se dál
a vodou z říčky oheň se zháší, tak zase půjdem toulat se dál.
Sloka 2.
Posvátný je mi každý večer,
když oči k ohni vždy vrací se zpět.
Tam mnohý z pánů měl by se kouknout,
a hned by viděl, jaký chcem svět.
Refrén:
Tulácký ráno, na kemp se snáší, za chvíli půjdem toulat se dál
a vodou z říčky oheň se zháší, tak zase půjdem toulat se dál.
Sloka 3.
Posvátný je mi každý slovo,
kdyř lesní moudrost a přírodu znáš.
Bobříků sílu a odvahu touhy,
kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá?
Refrén:
Tulácký ráno, na kemp se snáší, za chvíli půjdem toulat se dál
a vodou z říčky oheň se zháší, tak zase půjdem toulat se dál.
Poznámka:
písnička o sepětí člověka a přírody.
při výslovnosti textu pozor na sykavky.
Jaro
Hudba: J. Šťáhlavský
Text: J. Šťáhlavský, T. Linka
Tempo: volně
Takt: celý
Sloka 1.
My čekali jaro a zatím přisel mráz.
Tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás.
Z těžkých, černých mraků se stále sypal sníh
a vánice sílí v poryvech ledových.
Z chýší dřevo mizí a mouka ubývá,
do sýpek se raděj už nikdo nedívá.
Zvěř z okolních lesů nám stála u dveří,
a hladoví ptáci přilétli za zvěří a stále blíž.
Sloka 2.
Pak jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašený soused na okno zaklepal.
Můj chlapec doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zajel, doktor snad poradí.
Půjčil sem mu koně a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
Nejezdi naší zkratkou, je tam velký sráz,
a v téhleté bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!
Sloka 3.
Na to chmurné ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu hroznou chvíli, když kůň se vrátil sám.
Trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych té noci nejel ani sám.
Pak ho někdo spatřil, jak leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.
Sloka 4.
Někdy ten, kdo spěchá se domů nevrací.....
Máňa
Hudba: Anonym
Text: Podle Gézy Včeličky
Tempo: zvolna
Takt: celý
Sloka 1.
Šinu si to takhle, večer k zapadáku, když tu jeden komplic ke mně hovoří:
"Chytili jsme Máňu v koženým kabátu, do rána jí svíčka dohoří."
Sloka 2.
No tak vidíš, Máňo, přece jsme tě lízli,
tohle si nám, holka, dělat neměla!
Zradila jsi partu, chodila jsi s fízly,
teď dostaneš mordu do těla.
Sloka 3.
Byla velká bída, bylo málo cejnů,
proto jsi se , Máňo, sčuchla s chlupatým
a já tě teď za to vlastnoručně sejmu,
nechám tě tu s prádlem flekatým.
Sloka 4.
Nejhorší je na tom, že to bylo s chlapem,
co nám loni v létě partu rozdělal
a já budu, Máňo, já budu tím klukem,
kterej tě teď za to voddělá.
Sloka 5.
Zavři oči smutný, moje milá Máňo,
já jsem tě měl, holka, doopravdy rád.
Že jsi krysařila, máš teď dokonáno,
parta chce bejt jistá, tak jdi spát!
Sloka 6.
Náhle třeskl výstřel tichým zapadákem,
tam, kde policie nikdy nechodí,
nežije už Máňa v koženým kabátě,
na nikoho nic už nepoví.
Poznámka:
píseň z pražského podsvětí počátku minulého století.
šinu = pomalu jdu
zapadák = opuštěné místo
komplic = společník
dohoří svíčka = zemře
lízli = chytli
fízl = policajt
cejnů = peněz
sčuchla = dala to dohromady
chlupatým = policajtem
rozdělal = rozehnal
krysařila = zradila
máš dokonáno = máš to spočítané