a tóny |
o rytmu |
v pohybu |
formy |
nástroje |
tělesa |
---|
Kytara
Charakteristika
- kytara je drnkací strunný nástroj s hmatníkem
- tón vzniká rozechvěním struny napjaté mezi dvěma pevnými body – nultým pražcem a vložkou kobylky
- struny jsou rozechvívány drnkáním prsty nebo plektrem (lidově trsátko)
- hmatník umožňuje získávat další tóny zkracováním chvějné délky struny přitlačením struny na pražec
- klasická kytara má šest strun
- často se také používají kytary 12strunné, kde je každá struna zdvojena
- 12strunné kytary mají bohatší zvuk a používají se především v country hudbě
Akustické kytary
- španělská kytara (také jen španělka)
- je charakteristická kruhovým ozvučným otvorem a nylonovými strunami
- používá se především v klasické a španělské hudbě
- westernová kytara
- má větší tělo než španělka, kovové struny a užší hmatník
- většina má také oproti španělkám orientační značky, které usnadňují orientaci na hmatníku
- jumbo
- kytara určená pro kovové struny, má také kruhový ozvučný otvor
- korpus má masivnější a krk je přizpůsoben většímu tahu kovových strun
- používá se nejen v rockové a country hudbě
- jazzová kytara, nazývaná také Gibsonka
- odlišuje klenutou horní deskou a tvarem ozvučných otvorů, které má dva, podobného tvaru jako u houslí
- má silnější a ostřejší zvuk než španělka a je určena především pro jazzovou hudbu
- havajská kytara
- konstrukčně podobná španělce, má širší luby a tedy mohutnější korpus
- struny se nepřitlačují k pražcům, ale jejich délka chvění se zkracuje kovovým „pražcem“ drženým v ruce
- vzniká tak charakteristický chvějivý zvuk s plynulými přechody mezi jednotlivými tóny
- používá se v etnické a country hudbě
Elektroakustická kytara
- elektroakustické kytary konstrukčně vycházejí z akustické kytary
- jsou opatřeny snímačem, umístěným nejčastěji v kobylce
- mechanicko-elektrický převodník snímače bývá obvykle piezoelektrický
- přeměňuje změny mechanického tlaku na elektrický signál, podobně jako mikrofon
- umožňuje to zesilovat elektronicky zvuk nástroje, ale zvuk si zachovává barvu klasické kytary
- pro dosažení ještě věrnějšího zvuku bývá piezoelektrický snímač někdy doplněn malým mikrofonem, umístěným uvnitř korpusu
Elektrofonická kytara
- zvuk snímá elektromagnetický snímač
- malé cívky umístěné pod strunami, ve kterých se při pohybu kovových strun indukuje malé elektrické napětí
- elektromagnetický snímač nesnímá vibrací desky ale chvění strun, elektrofonické kytary tedy nepotřebují korpus
- tělo se vyrábí z masivní desky dřeva
- plastických hmot či jiných materiálů
- použití zesilovače dává kytaře charakteristický zvuk, který je součástí některých druhů moderní hudby
- rock'n'roll
- big-beat atd.
- signál z kytary se velmi často elektronicky upravuje pomocí efektů
Baskytara
- na první pohled velmi podobná kytaře
- tónovým rozsahem je to obdoba elektricky zesíleného kontrabasu
- první baskytary se objevily v 50. letech 20. století, kdy nahradily klasické kontrabasy
- jejich vznik a vývoj velmi úzce souvisí s rozmachem rock'n'rollové a rockové hudby