Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226


Nové zbraně světové války

Použití tanků – tank byl poprvé nasazen 15. září 1916 v bitvě na Sommě. Deset útočících divizí mělo být podporováno 50 tanky. Technická nedokonalost nové zbraně zapříčinila, že 18 tanků bylo poškozeno ještě před začátkem útoku. Skutečnou výhodou těchto strojů bylo, že mohly roztrhat drátěné překážky a vést pěchotu do německých pozic. Převoz tanků na frontu měl být v utajení, proto na nádražích dostaly instrukce, že se převáží nádrže – odtud pojmenování tanky.

tank Mk I., foto: www.palba.cz

Německé vzducholodi bombardovaly Velkou Británii. Vzducholodi Zeppelin dosahovaly v roce 1914 rychlosti kolem 60 km za hodinu, výšky letu 2 000 m a unesly zátěž tří tun. Ve vzduchu vydržely 24 hodin, byly vyzbrojeny kulomety umístěnými v gondolách a na hřbetě vzducholodi. Na Velkou Británii podnikly 51 náletů.

vzducholoď, foto: www.zanikleobce.cz

Chemické zbraně – 22. dubna 1915 použili Němci u Ypru bojový plyn, chlór. Bylo otevřeno přes 5 000 lahví chlóru, který vítr odnesl nad anglické zákopy. Než se oblaka chlóru ve větru rozehnala, bylo z boje vyřazeno 15 000 anglických vojáků. Přesto se fronta nepohnula. Chlór vytvářel žlutozelená mračna dýmu, zaplňoval zákopy a poškozoval plíce vojáků. Významný přitom byl psychický efekt, při němž vyděšení vojáci utíkali ze svých zákopů. Plyn byl použit i na východní frontě, ale tam v mrazu a větru nepřinesl velký účinek.

Ponorková válka – dalším způsobem války se stalo izolování nepřítele od jeho potravinových a surovinových zdrojů. O účinnosti nové zbraně – ponorky se Němci přesvědčili již na začátku války. 5. září potopila ponorka U -21 britský křižník a 22. září další tři britské křižníky u holandského pobřeží. Zahynulo 1460 námořníků. Na počátku války platila pravidla boje, kdy obchodní loď byla varována a dostala čas na přestoupení námořníku do záchranných člunů. V únoru 1917 vyhlásilo Německo neomezenou ponorkovou válku, kdy potápělo všechny lodě bez výstrahy.

ponorka, foto:

Použití Dieselova motoru – válečné lodi poháněné parním strojem potřebovaly 4 až 9 hodin na to, aby v koltech vznikl tlak potřebný pro vyplutí. Vždy nejméně třetina loďstva kotvila v přístavech a doplňovala zásoby uhlí – jedna loď byla doplňována tři až pět dní. Kouř z komína lodě byl viditelný na vzdálenost deseti kilometrů. Naproti tomu loď poháněná naftou doplnila palivo nejdéle za dvanáct hodin (a to i z tankové lodi na moři) a k vyplutí byla připravena za půl hodiny. Vynálezce vznětového motoru Němec Diesel nabízel svůj motor ve své vlasti a později i v zahraničí. Byl pozván k návštěvě Londýna, ale za nevyjasněných okolností zmizel z paluby lodi mezi Antverpami a Harwichem.

Letecká válka – na počátku války dosahovala letadla rychlosti 100 km za hodinu a nebyla vyzbrojená. Používala se k průzkumu, letců nebylo mnoho a většinou se znali z předválečných let. Setkání ve vzduchu končila pozdravem. Výsledky průzkumu přinesly zpřesnění dělostřelby, odhalení slabých míst v obraně. Proto vyvstala potřeba sestřelovat letadla protivníka. Zprvu proti sobě bojovali letci pistolemi a puškami, nebezpečnou zbraní byla brokovnice. Sestřely byly náhodné. Zvrat přineslo vybavení letadel kulomety.

stíhací letadlo, foto: