Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Stavitelské slohy na území naší republiky

	Románský	Stavělo se jím u nás od 10. stol. do pol. 13. století. Zachovaly se především stavby církevní, rotundy (Znojmo, Praha, Říp), kostely - baziliky (sv. Jiří na Pražském hradě, Poříčí nad Sázavou) a rozsáhlé kláštery (Strahovský v Praze, Sázavský); dále pak opevněn hrady (Roudnice, Přimda) a přízemí některých domů na Starém Městě pražském, jejich sklenu té síně se zachovaly jako sklepní prostory pozdějších domů.
	Gotický	Gotika do našich zemí přichází s dozníváním slohu románského, stavělo se jí až do konce 15. století. K jejím nejtypičtějším znakům patří lomený oblouk. Pokračuje výstavba krá lovských a šlechtických hradů (Karlštejn, Bezděz, Zvíkov, Kokořín) i nových měst (Mla dá Boleslav, Pardubice, Nové Město pražské). V gotickém slohu jsou postaveny všechn: tři naše katedrály (sv. Vít v Praze, sv. Bartoloměj v Kolíně, sv. Kateřina v Kutné Hoře) vznikají další kostely (P. Marie před Týnem v Praze) a kláštery (Vyšší Brod, Zlatá Kom na). Ve městech rostou honosné stavby i soukromé domy (Staroměstská radnice, Prašn: brána i univerzitní budova Karolina v Praze). Z této doby se dochovaly i nejstarší kamenné mosty (Jelení v Písku a Karlův v Praze).
	Renesanční	Ovládl naše stavebnictví od konce 15. do začátku 17. století. Budují se jím především četné šlechtické zámky (Litomyšl, Telč, Nelahozeves), paláce (Schwarzenberský, Martinický v Praze) a letohrádky (Hvězda v Praze na Bílé hoře a letohrádek královny Ann) na Pražském hradě, zvaný Belveder, považovaný za nejkrásnější renesanční stavbu u nás)
	Barokní	Sloh doby pobělohorské, staví se jím od začátku 17. století do poloviny 18. století. Staví se především objekty církevní - kostely (Svatý Kopeček u Olomouce, Svatá hora u Příbrami, Klokoty u Tábora, sv. Mikuláš na Starém Městě a Malé Straně v Praze, jezuitská kolej Klementinum v Praze) i církevní1í rezidence (Arcihiskupský palác v Praze.). Šlechta staví nákladné paláce (Lobkovický, Valdštejnský, Černínský v Praze) a na venkově zámky. Na venkově mimo to vzniká lídová zděná architektura, pro níž se ujal název selské baroko. Kromě velkých budov se objevují hojně drobné stavby zakomponované do krajiny - bo¬ží muka, kaple a kapličky, křížové cesty, množství soch (Kuks).
	Rokokový	Je to vlastně zdrobnělé baroko, u nás jej zaznamenáváme od 30. do 90. let 18. století, uplatňuje se hlavně ve vnitřní výzdobě.
	Klasicistní	Navazuje na klasické umění, tzn. umění antíckého Řecka a Říma, začíná v 70. letech 18. století a vrcholí počátkem 19. století. Budují se nová lázeňská města (Teplice, Mariánské a Frantíškovy lázně), předměstské stavby (slavná Bertramka v Praze) a nové městské stavby (Stavovské, nyní Tylovo divadlo v Praze). Patří sem i vznik kasáren a pevností (Josefov, Terezín).
	Empírový	Také navazuje na tradice starověku a je u nás především slohem měšťanským. Objevuje se u nás od začátku do 40. let 19. století. Nejkrásnější a největší empírový zámek je Kačina.
	Romantického historismu	Ovládly naši architekturu po celé 19. století. Jsou to slohy novogotický (zámky Hluboká, Lednice), novorománský, novorenesanční (Národní divadlo, Národní muzeum a Rudolfinum v Praze) a novobarokní.
	Secesní	Vznikl koncem 19. století a trval asi do konce 1. světové války. Užívá nové materiály železo, sklo, keramiku. Secesní je Obecní dům hl. města Prahy.
	Český kubismus	Jde o sloh zcela originální a český, vrcholil u nás ve 2. desetiletí 20. století (dům U Černé Matky Beži v Celetné ulici v Praze).
	Funkcionalistický a konstruktivní	Převládal ve 20. a 30. letech našeho století (Veletržní palác, obchodní dům Bílá labuť a Pensijní pálác v Praze, nový střed Hradce Králové).