Prusko–rakouská válka, 1866
V německých zemích měli převahu Habsburkové, tu jim zajišťoval titul římsko německých císařů. Od roku 1848 sílily hlasy po sjednocení Německa bez Habsburků. Bismarck si zajistil neutralitu Francie a Ruska, spojenectví s Itálií a vyslal pruskou armádu sjednocovat Německo. Rakušané vyklidili Holštýnsko, ale na Bismarckův nátlak museli vyhlásit 14. června 1866 Prusku válku. O definitivním konci války se rozhodovalo v Čechách.
V Čechách se bojovalo v Pojizeří a na severovýchodu Čech. Pruská vojska drancovala české území a zavlekla mezi civilisty epidemii cholery. Hlavní bitva byla svedena u Sadové, kde byla pruská armáda poražena. 23. srpna byl v Praze podepsán mír. Podle něj Rakousko odstoupilo Itálii Benátsko, Prusku Holštýnsko a muselo odejít z Německého spolku.
Důsledkem války byla otevřená cesta pro Prusko ke sjednocení Německa a další cesta k 1. světové válce.