Životní styl v období národního obrození v měšťanské rodině
Životní styl měšťanské rodiny závisel na její zámožnosti. Ve městech se česká měšťanská společnost chtěla přizpůsobit německé, a proto se poněmčovala. Model měšťanské rodiny otec každodenně odcházel do práce. Večer trávil s rodinou nebo zašel posedět do kavárny či hospody.
Matka se starala o domácnost, v bohatších rodinách za pomocí služebných. Děti rodičům vykaly a otec byl nejvyšší autoritou. Děti nechodily po škole za svými zábavami bez dozoru. V parcích si malé děti hrály na pískovištích, větší házely obruče pomocí krátkých tyček, chlapci točili bičem dřevěnou káčou, děvčata si hrála s panenkami. V měšťanských rodinách se dbalo přesného času oběda i večeře, kdy se rodina scházela u jednoho stolu. Rodiny navštěvovaly kulturní podniky, vydávaly se na výlety do přírody. Dospělí se scházeli ve spolcích.
Ráno navštívila paní domu se služkou tržiště. 19. století neznalo polotovary. Potraviny se skladovaly ve spížích a ve sklepech. Rodina se koupala jednou týdně v kuchyni v kádi nebo neckách. Vodovodní kohoutky nebyly v bohatších rodinách běžné. Zpravidla byla voda na chodbě.
Pavlačové domy se začaly stavět v 18. století. Pavlač byla místem společenských styků pro ženy. Na pavlačích a dvorcích se ve volných chvílích sedávalo, povídalo a zpívalo.