Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Sarajevský atentát

Je neděle 28. června 1914. Kolem desáté odpoledne nastupuje následník rakousko – uherského trůnu František Ferdinand d´Este s manželkou Žofií do dřevěného vozu, pobitého hliníkovým plechem.

	Manželé přijeli na manévry do Bosny vlakem a všechno probíhalo normálně. Zatím. Sarajevo vyhlíželo až nebezpečně klidně. Bosenský zemský náčelník a vojenský velitel Oskar Potiorek se kasal, jak dobře město zabezpečil. Tak dokonalé to ovšem nebylo. Sarajevo disponovalo pouze 120 policisty. Měli být rozestavěni kolem trasy, kudy měly projíždět automobily průvodu. Policistu od policisty dělila vzdálenost dvou set kroků.
Ferdinand D´Este, foto: impulz.cz

Manželé si jeli prohlédnout kasárna. Seděli na zadním sedadle, arcivévoda vlevo, Žofie vpravo. Vůz byl prostorný a před arcivévodou bylo ještě sklápěcí sedátko, na němž se usadil Potiorek, aby vychutnal celou jízdu. Vpředu za volantem seděl řidič, vedle něho majitel vozu.

Cesta pokračovala v koloně sedmi aut na velké Appelovo nábřeží. Následník trůnu jel ve třetím voze. Ti, kteří se rozhodli následníka trůnu zabít, již čekali. Byli to mladí fanatici, navíc špatně připraveni, s pistolemi a bombami. Dva z nich se stáhli a nechali následníkův vůz projet. Nedokázali zbraně použít. Třetí neváhal a svou bombu hodil. Spadla na plátěnou střechu vozu, a snad dokonce sám arcivévoda ji srazil rukou. Bomba vybuchla až před automobilem. Následník trůnu pokračoval směrem k radnici. Starosta Sarajeva jel v prvním automobilu a obec nevěděl, co se stalo.

Následník trůnu podle programu navštívil radniční sál a Žofie se setkala s muslimskými ženami. Otázka zněla, co dál? Kdosi navrhl, aby přijelo vojsko a vyklidilo ulice. Nakonec se všichni dohodli alespoň na změně programu.

František Ferdinand měl ještě navštívit nemocnici. Bylo rozhodnuto jet opět po Appelově nábřeží, jenže v opačném směru. Podle původního plánu měla kolona odbočit z nábřeží do ulice Františka Josefa. To se nyní změnilo. Vůz neměl opustit nábřeží. Rozhodnutí změnit trasu nikdo nesdělil řidiči prvního vozu, a ten proto zabočil do ulice Františka Josefa. Když to Potiorek uviděl, volal na šoféra, aby se vrátil. Ten zastavil, aby mohl zařadit zpátečku. Zastavil právě před místem, kde stál Gavrilo Princip. Ten zvedl ruku do vodorovné polohy a ze vzdálenosti pěti kroků vystřelil. Přesnost jeho střelby byla téměř zázračná. Jeden výstřel rozerval Žofii srdeční aortu, druhý arcivévodovi krční tepnu. Oba byli na místě mrtvi. Gavrilo Princip byl tak rozrušený, že ani nemířil, a přesto se mu atentát povedl. Žofii nechtěl vůbec zabít…

Zdroj: Lenka Bobková, Právo 2006