Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Bitva u Kresčaku

V roce 1337 vypukla mezi Anglií a Francií takzvaná stoletá válka - trvala až do roku 1453.

V červenci 1346 se anglický král Eduard III. vylodil se svým vojskem v Normandii. Dobyl Caen a táhl na Paříž. Ve Francii vypuklo zděšení, francouzský král Filip VI. začal sbírat vojsko a připravoval se na boj.

Do historie stoleté války se dostal v této době i český král Jan Lucemburský se svým synem Karlem. Díky vlivu papeže Klimenta byl 11. července 1346 Karel zvolen římským králem. Začátkem srpna se nacházel Jan Lucemburský s Karlem v Trevíru a zde je zastihla výzva Filipa VI. Situaci vyhodnotili tak, že když pomohou francouzskému králi, o jistě pomůže Karlovi v uplatňování práv římského krále. S českými pány vyrazili k Paříži a kolem 13. srpna dorazili k Filipu VI.

Situace se změnila. Angličané sice plenili krajinu, ale nechtěli se střetnout u Paříže a ustupovali zpět. Obě vojska se střetla u Kresčaku. Angličané měli náskok, takže zorganizovali obranu, rozdělili si úkoly a obsadili pahorek. Za zády se rozkládal les, který jim chránil týl. Jejich jádro tvořili lučištníci.

Francouzi dorazili bez řádu a rozmyslu a museli útočit nahoru do svahu. Navíc odpoledne před bitvou přišla letní bouřka. Král Filip VI. chtěl bitvu pro vlastí nevýhodné postavení odložit, ale francouzští rytíři chtěli boj. Padlo rozhodnutí bojovat. Útočníci se smekali a klouzali a byli ničeni anglickými šípy. Byla to nejtěžší porážka francouzského rytířstva v historii.

Neví se přesně, kdy Jan Lucemburský do boje zasáhl. Zdá se, že až v závěru bitvy, zatímco jeho syn Karel pod vlastní královskou římskou korouhví asi hned v úvodu. Byl však zraněn a odveden z bojiště. Jan Lucemburský byl v té době sice slepý, ale ze zpráv o průběhu střetnutí musel vědět, že je vše ztraceno a bitva prakticky prohrána. Přesto se nechal uvést do boje a patrně ho zasáhly anglické šípy.