Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Albrecht z Valdštejna

vynikající vojevůdce, původně člen jednoty bratrské během českého stavovského povstání přeběhl na druhou stranu stal se katolíkem zbohatl na konfiskacích majetku po porážce povstání v severovýchodních Čechách vytvořil Frýdlantské vévodství, hlavní město Jičín měl právo razit vlastní mince, podporoval zemědělství, obchod, řemesla na svém panství zakazoval násilné převádění na katolickou víru ve třicetileté válce vyzbrojil pro Ferdinanda II. stotisícovou armádu porazil Dány stal se Ferdinandovým vojenským velitelem na moři i na souši 1634 byl podezírán ze zrady k císaři, a proto byl v Chebu zavražděn	Albrecht z Valdštejna foto: www.pragueout.cz

Pravda je však zřejmě daleko přízemnější. Už v dobových zápisech se hovoří o jeho „uherské nemoci“, kterou byla s pravděpodobností rovnající se jistotě syfilis.Toto onemocnění si zřejmě přivezl z některého uherského tažení. Zřejmě od roku 1630 trpěl třetím stádiem této choroby (poruchy osobnosti, demence,). Valdštejn často prováděl horečná a zcela nesmyslná rozhodnutí, nebyl schopen souvislého uvažování, nesmyslně a radikálně měnil své příkazy atp. Jeho „chebská anabáze“ byla téměř nepochybně snahou „nezemřít v posteli“, ale v boji, neboť jako voják tělem i duší v žádném případě nechtěl připustit, aby neskonal hrdinskou smrtí… (jeho kroky je však nutno také vnímat ve světle uposlechnutí příznivé věštby jeho dvorního astrologa Vlacha Seniho, k níž tenkrát došlo, tj. kolem roku 1630, resp. po jeho prvním odvolání z funkce císařem. Otázka, zda zradil císaře, je složitá, neboť jako vrchní velitel měl plné právo vyjednávat s protivníkovou stranou. Císaři však zřejmě bylo potřeba předložit pádný argument pro omezení jeho vlivu, který byl značný a sám o sobě byl trnem v oku mnoha lidem. Navíc se i vojenské schopnosti s postupujícím průběhem choroby značně snižovaly, což jeho političtí protivníci u vídeňského dvora také chápali jako potvrzení dohadů o jeho zradě.

Albrecht z Valdštejna, Wikipedie