Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Charakteristika

• poloha Makedonie – hornatá země rozkládající se na sever od Řecka, vzdálená od mořských obchodních cest
• Makedonie byla královstvím
• makedonský král Filip si roku 338 př. Kr. bitvou u Chaironeie podmanil Řecko

Vláda Alexandra Velikého

• na trůn nastoupil ve 20 letech – vynikající voják, jenž zavedl ve vojsku kázeň,disciplínu, statečný, toužil po slávě a chtěl ovládnout svět
• roku 331 př. Kr. porazil Peršany a stal se vládcem Persie, ovládl Malou Asii s řeckými městy, Egypt, kde založil Alexandrii
• se svým vojskem táhl dál na východ s cílem ovládnout Indii a spatřit konec světa
• cestou zakládal nová města Alexandrie
• v Indii vojáci vypověděli poslušnost a donutili Alexandra ke zpáteční cestě
• vrátil se do Babylonu, hlavního města jeho říše
• 323 př. Kr. zemřel
• význam Alexandrových tažení – propojení obchodu mezi Orientem a Evropou a vzájemné poznání obou civilizací

Alexandrie dnes foto http://cs.wikipedia.org	Alexandrova říše foto http://cs.wikipedia.org	Alexandrova busta foto http://cs.wikipedia.org

Alexandrie

Město na břehu Středozemního moře (řecky Alexandreia, arabsky Al-Iskandarija), jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernátu.

Město je pojmenováno po svém zakladateli, Alexandru Velikém. Jako sídlo Ptolemaiovců se Alexandrie stala rychle jedním z největších měst helénské civilizace. Po příchodu Arabů a přenesení hlavního města do Fustátu (součást dnešní Káhiry) význam Alexandrie upadal. Význam města dále umenšilo několik zemětřesení, při kterých velkou část antických památek pohltilo moře. Teprve v první polovině 19. století se v souvislosti s hospodářským rozvojem Egypta začala Alexandrie znovu rozrůstat.

http://cs.wikipedia.org

Alexandrijská knihovna

Byla největší a nejslavnější knihovna starověku. Byla součástí věhlasného múseia v egyptské Alexandrii vybudovaného z podnětu Ptolemaia I. Za doby Caesarovy přechovávala na 700 tisíc rukopisů na pergamenových svitcích, které shrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství a historie. Opisovači tyto rukopisy rozmnožovali na prodej a na výměnu. Knihovna z části vyhořela v roce 47 př. n. l., za války mezi Caesarem a Pompeiem, když Alexandrii obsadilo Caesarovo vojsko. Roku 389 za náboženských bouří byla zcela zbořena, když ji z podnětu alexandrijského patriarchy Theofila zničilo vojsko římského císaře Theodosia I. Záhy byla znovuvybudována a ve své vědecké činnosti pokračovala až do roku 643, kdy byla Alexandrie dobyta Araby.

Štverák, Vladimír. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SNP, 1983. s. 45.