Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Řecko - perské války

Bitva u Salaminy

Perský král Xerxes shromáždil velké vojsko, porazil Řeky u Thermopyl a postupně obsazoval Řecko. Athéňané vyslali poselstvo do Delf , aby si vyžádali věštbu. První věštba dopadla špatně, proto se do věštírny vrátili a požádali o věštbu lepší. Druhá věštba byla příznivější. Pýthie věštila zachování dřevěné hradby a zkázu u ostrova Salamis.

Řekové tedy postavili loďstvo a roku 480 př. n. l. se sešli na ostrově k rozhodující bitvě. V té době Peršané vypálili Athény, což způsobilo u části Řeků požadavek návratu domů. Řecký vojevůdce Themistoklés musel řešit problém snahy o útěk mnoha Řeků z předpokládaného bojiště. Nechtěl dopustit bitvu na otevřeném moři, protože proti mnohem početnějšímu loďstvu Peršanů by neměl mnoho šancí. Pro námořní bitvu zvolil úžinu mezi pevninou a ostrovem Salamis. Proti sobě stálo 380 řeckých lodí a 1200 perských. Na konci září se Thémistoklovi podařilo lstí přimět Peršany, aby Řeky v úžině napadli a tím odvrátili od útěku. Řekům nezbylo než bojovat. V úzkém prostoru se ztratila početní převaha perských lodí, Perské lodě se navzájem srážely a překážely si, rostl zmatek. Navíc Peršané na rozdíl od Řeků neuměli plavat a topili se.

Večer bylo perské loďstvo zdecimované natolik, že druhý den již bitva nepokračovala. Xerxes dal rozkaz k rychlému ústupu do Asie.

Z obav před dalším napadením Řecka Peršany vytvořily řecké městské státy spolek spolek vedený Athénami.