|
0 |
Posvátné kultovní místo Didyma na západním pobřeží Malé Asie existovalo patrně již před příchodem Řeků.
Podobně jako v Delfách sdělovala věštkyně vůli bohů kněžím, kteří ji sdělovali čekajícím tazatelům.
Roku 494 byla zničena Peršany, za vlády Alexandra Velikého byla věštírna znovu obnovena a některé odcizené věci vráceny.
Stavba nového obrovského chrámu za pomoci darů z Milétu i Říma byla zahájena ve 3. století, nikdy však nebyla plně dokončena.
Roku 1456 poškodilo zemětřesení sloupoví a ze zříceného materiálu si zemědělci stavěli příbytky a ohrady pro dobytek.
|
Chrám byl 100 metrů dlouhý a 60 metrů široký a k hlavnímu vchodu vedlo 12 stupňů širokého schodiště.
K posvátnému okrsku patřil i stadion, kde se konaly každé 4 roky sportovní soutěže. Z něho se dodnes nezachovalo nic,
stejně tak i z posvátné cesty, která spojovala Didymu a Milét. Více než 16 km dlouhá cesta byla zdobena sochami.