Křesťanství je monoteistické náboženství, nejrozšířenější na světě. Je soustředěno kolem života a učení Ježíše z Nazareta, kterého chápe jako mesiáše (Krista), spasitele světa, Božího syna a samotného Boha.
Křesťanství vzniklo z židovství na území Palestiny, kde Ježíš působil. Toto působení a počátky křesťanství zachycuje Nový zákon, mladší část křesťanské Bible.
Historie
Vznik křesťanství
- křesťanství vzniklo z působení židovského proroka Ježíše z Nazaretu
- Ježíš pocházel z řemeslnické rodiny z galilejského venkova
- v dospělém věku začal působit jako pocestný kazatel, který též uzdravoval nemocné
- Ježíš kázal, že se blíží dějinný zvrat, v němž bude nastoleno boží království a všichni se na to musí připravit
- kázal celkovou změnu smýšlení a důrazu na odpuštění, smíření a účinnou lásku k Bohu i k druhým lidem
- představoval boží království jako naději chudých, truchlících, pronásledovaných
- postupně kolem sebe shromáždil skupinu přívrženců, kteří jej následovali a pomáhali mu
- jádro Ježíšových přívrženců tvořilo „dvanáct“ učedníků, později nazvaných apoštolové
- po Ježíšově smrti zaujali důležité místo ve vznikajícím křesťanském hnutí
- Ježíšovo působení vyvrcholilo kolem roku 30 cestou do hlavního judského města Jeruzaléma na židovské svátky Velikonoce
- vstup do posvátného města judských králů uspořádal jako triumfální vjezd očekávaného Mesiáše
- jeho vystupování však náboženské i politické autority vyhodnotily jako podvratné
- Ježíš byl brzy zadržen odsouzen a popraven ukřižováním
- podle evangelií ho však Bůh vzkřísil a Ježíšovi žáci se s ním několikrát setkali
- ti, kdo v Ježíše jako Krista uvěřili, se od začátku scházeli a sdružovali ve sborech
- informace se dozvídáme zejména z listů apoštola Pavla
Další vývoj křesťanství
- první generace křesťanů předávala svou víru pouze ústním podáním
- vznikla potřeba zachytit Ježíšovo půspbení písemně - vznikl Nový zákon
- obsahuje čtyři evangelia, zprávy o Ježíšově působení, sepsané zřejmě mezi lety 60 a 90
- Pavel prosadil, že Ježíšovo poselství je určeno i jiným národům
- již během 1. století se křesťané dostávali do konfliktů s židovskými obcemi
- centrum křesťanství se také jeho vlivem přesunulo do Říma
- společným jazykem křesťanů se stala řečtina a později latina
- křesťanství uznalo a přijalo židovskou bibli (Starý zákon) - navázalo na historii a mravní postoje Izraele
- r. 1054 - názorové rozdíly vedli k rozdělení východní (řecké) a západní (latinské) církve
- pod vlivem nájezdů Turků smír byzantských zástupců s římskou církví
- přílišný tlak na zbožnost v pozdním středověku vedl k dalšímu dělení křesťanství, reformace - vznik protestantství
Dnešní křesťanství
- světově nejrozšířenější náboženství, asi 2 miliardy věřících
- největší rozšíření v Evropě, Americe a Austrálii
- v Africe je zastoupeno přibližně jako islám
- v Asii je zastoupen více pouze v Jižní Koreji a na Filipínách
- většina křesťanů patří k západnímu katolictví, východnímu pravoslaví nebo protestantství
Křesťanské svátky a symboly
Svátek
Souvisí se slovem svatý, světit. Mezi nejvýznamnější křesťanské svátky v roce patří Boží hod Velikonoční, Boží hod Svatodušní a Boží hod Vánoční. Všechny se vztahují k podstatným částem života Ježíše Krista.
Slavnost
Souvisí se slovem slavný, oslavovat. V církevním roce je jich mnoho, vztahují se především k Matce Boží Panně Marii (1.1., 15.8.). Dále např. slavnost Třech Králů (6.1. – Zjevení Páně), dále slavnosti související s Nejsvětější Trojicí, Těla a Krve Páně (lidově Boží tělo), Ježíše Krista Krále (na konci církevního roku)
Svátky světců a světic
- 5. červenec. sv. Cyrila a Metoděje
- 28. září sv. Václava
- 1. listopadu Všech svatých
- 29. červen sv. Petra a Pavla - pro Kaplici obzvlášť významný svátek
Světec
Člověk, který žije svůj normální život, jenž se v určitém okamžiku úplně změní. Do tohoto života vstoupí Bůh. Člověk pocítí, že ho Bůh má rád a pokouší se svým způsobem předávat tuto lásku druhým lidem. Často se musí smířit s osamělostí, osočováním a dokonce někdy nepochopený zemře. Pro mnoho lidí se však jeho smrt stane důležitým znamením, že mocní utlačovatelé tohoto světa dokážou sice zničit lidský život, nemohou však zabít dobrou myšlenku nebo dokonce lásku mezi lidmi. Každý ze světců má nějakou myšlenku, kterou dokáže uvést v život a zapálit pro ni další lidi.
Několik příkladů nejvýznamnějších světců
- sv. Jan Křitel (24.6.)
- sv. Ludmila (16.9.)
- sv. Jan Nepomucký (16.5.)
- sv. Vojtěch (23.4.)
- sv. Josef (19.3.)
Symbol
Etymologicky pochází slovo symbol z řeckého samballein - spojovat dohromady. Původně to bylo poznávací znamení, předmět rozříznutý na dvě části, jejichž přiblížení umožňovalo vlastníkům v každé části poznat, že jsou si blízcí jako dva bratři a podle toho se přivítat, i když se předtím nikdy neviděli.
V symbolu se setkává vždy jedno s druhým: tvar a idea, popředí a pozadí, zjevné a skryté, vědomé a nevědomé, tělo a duše, světské a božské. Symbolické může být pouze to, co jednou daností otevírá jinou danost. Symboly tedy nelze definovat racionálně. Z téhož důvodu nelze symboly ani svévolně vytvářet. Během svého vzniku jsou formovány různými silami lidského ducha: vždy zde spoluúčinkují vědomé a nevědomé struktury, vzorové obrazy a praobrazy. Dospět do vnitřního rozměru symbolu vyžaduje vnitřní smysl pro symbol, který je nezbytnou podmínkou pro to, abychom je mohli dobře chápat a mohli s nimi správně zacházet.
Příklady křesťanských symbolů:
- Kříž – symbol smrti Ježíše Krista jako výkupné oběti za naše provinění
- Velikonoční svíce (paškál) – symbol zmrtvýchvstalého Krista a pokračování života
- Beránek – symbol obětovaného Ježíše
- Ryba – symbol prvních křesťanů (apoštolové byli rybáři)
- Holubice, oheň – symboly Ducha svatého
- Růže – symbol Panny Marie
- Slunce – symbol Boží lásky
- Kruh – symbol vítězství
- Kříž, srdce, kotva – symboly kardinálních ctností víry, naděje a lásky
- Trojúhelník – symbol Boží Trojice
- Voda – symbol nového života (nekončícího života s Bohem)