Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Bezobratlí živočichové

1. Kroužkovci

Žížala obecná

tělo se skládá z článků (110 -180) má opasek je obojetník provzdušňuje půdu a tvoří humus požírá suchou zeminu se zetlelými zbytky listí rozkládá odumřelé látky v půdě za sucha zalézá do větší hloubky, kde je vlhčí půda chodbičky až do hloubky 2m

2. Měkkýši – třída: plži

Plzák lesní	cihlově červený nebo černý hřbet nohy bez kýlu dýchací otvor vpředu za sucha zalézá do větší hloubky, kde je vlhčí půda živí se rostlinnými zbytky, houbami, mršinami
Slimák největší	tělo šedivé s tmavými skvrnami hřbet nohy kýlnatý dýchací otvor v zadní polovině štítu požírá rostliny i jiné plže bez ulity
Slimáček polní	živí se rostlinnou potravou poškozuje plody jahod a zeleniny
Páskovka keřová	živí se rostlinnou potravou
Páskovka žíhaná	název podle pásků na ulitě

3. Motýli

Otakárek fenyklový	chráněný saje květní nektar nejlépe se pozorují při svatebních letech v květnu přezimuje kukla, žijí jen několik týdnů, v červenci a srpnu už létá druhá generace
Babočka paví oko	nejznámější a nejhojnější denní motýl charakteristické jsou modročerné oční skvrny na křídlech (náhlým otevřením křídel dokáže vyděsit nepřítele)
Babočka admirál	tažný druh, přilétají z jižní Evropy a severní Afriky vajíčka klade na kopřivy
Babočka bodláková	tažný druh, v ČR ale také přezimuje kladení vajíček a vývoj housenek především na bodlácích živí se nektarem z květů a šťávami ze spadaných ovocných plodů
Žluťásek řešetlákový	sameček má jasně žlutou barvu samička je nazelenalá až žlutě bílá
Perleťovec stříbropásek	často ho vidíme na bodlácích přední pár nohou zakrnělý housenky žijí často na violkách nebo borůvčí
Lišaj smrtihlav	noční motýl neusedá na květy, protože je těžký potravu z květů sbírá tak, že „stojí“ ve vzduchu nad květem a dlouhým sosákem vysává nektar na hřbetní straně hrudi má kresbu lebky housenky se vyvíjejí na lilkovitých rostlinách ( např. brambor)
Můra gama (kovolesklec gamma)	nejznámější můra na křídlech má stříbrnou kresbu ve tvaru řeckého písmene gama létají ve dne i v noci

4. Brouci

Střevlík měděný	vyskytuje se většinou na polích dravec – loví larvy hmyzu a plže při ohrožení vypouští čpavou tekutinu
Tesařík obecný	samička a sameček se odlišují barvou a délkou tykadel (sameček má téměř stejně dlouhá jako tělo, samička poloviční)
Páteříček žlutý	vyskytuje se především na květech miříkovitých rostlin (mrkev, kmín, petržel, kerblík lesní,..)
Kovařík šedý	larvy se živí kořínky trav a bylin – mohou poškozovat mladé sazenice ve školkách položíme – li ho na záda, uslyšíme cvaknutí - vymrští se a dopadne na nohy
Mandelinka bramborová	poškozují listy bramborové natě larva zpočátku červená později žlutooranžová s černými tečkami
Svižník polní	chráněný rychlým během loví hmyz a pavouky, při nebezpečí odlétá
Chrobák velký	vyhledává trus hospodářských zvířat, do něj samička klade vajíčka a tam se pak vyvíjejí larvy
Hrobařík obecný	zahrabává pod zem těla uhynulých drobných živočichů a samička klade vajíčka v jejich blízkosti (larvy tak mají dostatek potravy)
Slunéčko sedmitečné	užitečný brouk, požírá mšice nemá mnoho nepřátel, protože vylučuje jedovatou a zapáchající tekutinu

5. Hmyz - dvoukřídlí

Bzučivka obecná	výskyt: pastviny a paseky klade vajíčka na zdechliny a výkaly dokonalá proměna může přenášet původce nemocí
Ovád hovězí	sameček saje šťávu z květů, samička saje krev dobytka na pastvinách

6. Hmyz - blanokřídlí

Čmelák zemní	hnízdo staví hlavně v zemi přezimují jen oplozené samičky živí se nektarem z květů (např. z jetele - pro ostatní opylovače je nedostupný) chráněn
Vosa útočná	živí se plody a nektarem, larvy krmí hmyzem přezimují oplozené samičky, které na jaře zakládají nové hnízdo v zemi
Včela medonosná	sbírají z květů nektar i pyl žijí ve společenstvu (dělba práce)

7. Sarančata (dříve řád rovnokřídlí)

Saranče čárkovaná

krátká tykadla živí se pouze rostlinami zvuk vydávají samečkové třením stehen o křídla

8. Kobylky (dříve řád rovnokřídlí)

Kobylka zelená	má dlouhá tenká tykadla, silné skákavé nohy, kousavé ústní ústrojí, zelená barva patří mezi náš největší hmyz dravec, loví jiný hmyz sameček v noci vydává zvuk třením předních křídel o sebe
Cvrček polní	žijí v dírách v zemi ve slunném svahu a na mezi samečkové stojí před vchodem do díry a lákají samičky - cvrkají třením předních křídel o sebe živí se rostlinnými zbytky a malými živočichy

9. Pavoukovci – řád: pavouci

Křižák pruhovaný	samičky na zadečku výrazné černé a žluté pruhy samečkové a mladí pavouci mají více bledé zbarvení během páření je sameček ovinut vlákny a potom je sežrán
Běžník kopretinový	mění svou barvu na bílou nebo žlutou podle podkladu čeká v květech a loví kousnutím dlouhýma předníma nohama si drží kořist (např. včelu) od těla, aby nedostal žihadlo